Rovněž nad oceány pozorování bylo prová
děno vždy delších obdobích lodí, kterou geofysikální departement
Carnegiova ústavu speciálně vypravil pro vědecká měření. Paříži, čtvrti Val-de-
Gráce, naměřeny byly letech 1925 1928 průměrné hodnoty pro
n+= cm-3, pro n_= cm-3.
Všechen tento bohatý materiál není však ještě tak úplný, jak si
bylo přáti vzhledem okolnosti, jde zpracování veličin statisticky
j silně kolísajících ovlivněných různými místními faktory.),
klesá velmi nízké hodnoty tak př.
Nolan odvodil empiricky pro poměr mezi počtem iontů kladných a
záporných vztah: z
n_ ’
kde pohyblivost kladných nebo záporných iontů číslo blízké 1,
s průměrnou hodnotou 0,75. II. Měření existuje dosud málo
a mimoto stávajícího materiálu, který jest téměř výhradně star
šího data, jen málo hodnot lze použiti, ježto většina dat zatížena
neurčenými chybami, nichž bylo promluveno při Ebertově ionto-
metru jichž zdroj 1914 buď nebyl znám nebo byl pod
ceňován. Dosavadní
výsledky jsou tyto:
1. horách uplatňuje stále vliv povrchu
zemského jeho záření jako ionisatoru (viz kap. Tyto hodnoty platí ovšem při pozorováních pevninách pro
vzduch venkovský, jisté vzdálenosti velkých měst. Hlavně však jest hromadění kladných,
\ lehkých iontů atmosféře proti záporným způsobeno větší pohyblivostí
J těchto tudíž jejich rychlejším pohybem elektrickém poli zemském. Počet kladných iontů zpravidla převyšuje počet iontů záporných,
pri čemž poměr obsažen mezích 1,0 1,3.
2. podstatě není řádového rozdílu mezi naměřeným nejrůzněj
ších místech povrchu zeměkoule průměrné hodnoty kolísají mezích
200 800 iontů/cm3, nízkých výškách nad zemí, event, niveau
mořském.dobu mnoha let.
I výškou přibývá iontů, při čemž obecně zůstává zachován pře
bytek iontů kladných proti záporným. Mimo to
registrován byl počet lehkých iontů polárních krajinách při ob
časných výpravách, krajinách rovníkových při výstupech balonem
nebo letadlem. Třeba rozlišovati sebe měření provedená vysokých
horách letadlech.), naopak ale bývá
zde elektrické pole zemské často velmi zhuštěno tedy ionty jsou
jím dokonaleji extrahovány ovzduší nemohou udržeti vět
14
. městech,
následkem rekombinace iontů pevnými částicemi (prach, saze pod. Příčinou jest částečně
tak zvaný efekt elektrody, ježto povrch zemský zpravidla náboj
negativní, čímž nastává hromadění lehkých iontů kladných nízkých
výškách nad povrchem zemským
