Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 122 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vezmeme-li př. Těmto nálezům byl kdysi přikládán značný teoretický význam, avšak systematická měření, provedená observatoři Huyancayo (8. U stálého proudu nebyla dosud žádná pravidelnost konstatována, naopak jeho směr intensita jsou veličiny velmi závislé místě pozo­ rovacím. 122 . Mimo měření zemských proudů horizontálním směru byla též konána (zejména dolech) měření kolmého zemského proudu nalezeny hodnoty 0,5 V/km, při směru proudu zezdola vzhůru. starší měření evropská nasvědčovala existenci stá­ lého zemského proudu, tekoucího jihozápadu severovýchodu, gra­ dientu 0,01 volt/km, kdežto nová měření prováděná observatoři vTortose (Španělsku) Val-Jóyeux (Francie) zjistila existenci stálého proudu jdoucího severozápadu jihovýchodu, tedy přibližně od severního magnetického pólu magnetickému rovníku, gradientu 0,23 V/km. Pozorování vykonaná v polárních končinách zjistila však mimořádně oscilační charakter potenciálu jak severojižní, tak východozápadní složky jeho značný vzrůst (řádu V/km) polárních září. Pozorování, konaná jiných stanicích (Watheroo, Huyan- cayo, Tucson Arizoně) zejména různých amerických stanicích během mezinárodního polárního roku (1932/33), však tento výsledek nepotvrdila, nýbrž dokázala, směr velikost gradientu zemského potenciálu jsou veličiny místně časově velmi proměnlivé, největší části těsně souvisící elektrickým odporem půdy. úvahu povrch zeměkoule severně 45° (celková plocha 7,6 1017 cm2) průměrnou hodnotu vertikálního proudu atmosférického (3.10“16 A/cm2) dostaneme úhrnný proud 230 Vyrovnací proud zemský poteče severu jihu, při čemž každým centimetrem 45. Tak př. tedy vyrovnávací zemský proud příslušný normálnímu vertikálnímu proudu atmosféry mizivě malý proti proudu • změřenému, ježto nepochybně vysoké hodnoty (řádu 105 více), jako tloušťka kůry zemské.10“10 A/cm2. Nejde tedy proud, který procházel hlubšími vrstvami kůry zemské ústil povrchu zemském. Provedeme-li přibližný, teoretický výpočet vyrovnávacího zemského proudu, který důsledkem kolmých elektrických proudů atmosféric­ kých, dojdeme výsledku, tento může tvořiti jen malou část pozoro­ vaného stálého proudu zemského. Naproti tomu prů­ měrné hodnoty hustoty zemského proudu, zjištěné experimentálně, činí asi 2. rovnoběžky projde proud 10~8A a jeho hustota bude rovna tomuto číslu, dělenému tlouštkou vrstvy, kterou proud prochází udáno cm). Forbush, 1933) ve staré studni dokázala, gradient vertikálního zemského proudu vy­ kazuje zcela stejné variace jako gradient obou složek proudu horizon­ tálního zřejmě vzniká distorsí normálních, horizontálních silokřivek zemského proudu, která způsobena variacemi odporu vrstev, jimiž silo- křivky procházejí.rovacího materiálu souvislost všech tří veličin jak dobou sluneční rotace (27 dní), tak periodou slunečních skvrn (11 let)