54.
109
původcem polárních září (viz str. století téže doby datují
i pokusy, ovšem nezdařené, určení výšky polární záře.
Obr. střední teplota stratosféry leží kolem'—30° C).vylíčených pozorování rozdělení ozonu atmosféře vyplývá, že
stěží lze očekávati vysoké teploty pásmu, němž jest obsažen, j. 114) svědčí tom, ani vyšších
výškách, kolem 100 km, kde zpravidla leží dolní kraj polární záře, nejsou
teploty vyšší než bod mrazu, takže možno při vypočítávání vodivosti
stratosféry základě rovnice (30) přibližně klásti 240° absol. Jiné důvody (str. 54. Někteří badatelé přisuzují variacím
ozonu atmosféře velký význam jako indikátoru počasí stratosféry
(Lindemann j.
.
do nad zemí. (t.
Vzdalujeme-li nich, ubývá velmi rychle frekvence polárních
září, byť jak patrno obr.
j., kde místa stejného výskytu polárních
září jsou spojena vždy jednou čarou, velmi řídce vyskytuje polární
záře pásmu ekvatoriálním. 113).). Souvislost polární záře magnetickými
poruchami byla známa již XVIII.
Polární záře světelný zjev vyskytující vysokých vrstvách
atmosféry převahou okolí severního jižního magnetického pólu. Křivky stejného výskytu polárních září
