114) svědčí tom, ani vyšších
výškách, kolem 100 km, kde zpravidla leží dolní kraj polární záře, nejsou
teploty vyšší než bod mrazu, takže možno při vypočítávání vodivosti
stratosféry základě rovnice (30) přibližně klásti 240° absol.
do nad zemí.
Obr.
Vzdalujeme-li nich, ubývá velmi rychle frekvence polárních
září, byť jak patrno obr. Někteří badatelé přisuzují variacím
ozonu atmosféře velký význam jako indikátoru počasí stratosféry
(Lindemann j. Jiné důvody (str. Křivky stejného výskytu polárních září.). 113)., kde místa stejného výskytu polárních
září jsou spojena vždy jednou čarou, velmi řídce vyskytuje polární
záře pásmu ekvatoriálním. 54.
109
původcem polárních září (viz str.vylíčených pozorování rozdělení ozonu atmosféře vyplývá, že
stěží lze očekávati vysoké teploty pásmu, němž jest obsažen, j. Souvislost polární záře magnetickými
poruchami byla známa již XVIII.
j. 54.
Polární záře světelný zjev vyskytující vysokých vrstvách
atmosféry převahou okolí severního jižního magnetického pólu. střední teplota stratosféry leží kolem'—30° C).
. století téže doby datují
i pokusy, ovšem nezdařené, určení výšky polární záře. (t
