Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 109 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jiné důvody (str. do nad zemí. 54., kde místa stejného výskytu polárních září jsou spojena vždy jednou čarou, velmi řídce vyskytuje polární záře pásmu ekvatoriálním. Polární záře světelný zjev vyskytující vysokých vrstvách atmosféry převahou okolí severního jižního magnetického pólu. Obr. střední teplota stratosféry leží kolem'—30° C). Vzdalujeme-li nich, ubývá velmi rychle frekvence polárních září, byť jak patrno obr. 54. Křivky stejného výskytu polárních září. j.).vylíčených pozorování rozdělení ozonu atmosféře vyplývá, že stěží lze očekávati vysoké teploty pásmu, němž jest obsažen, j. 113). (t. 114) svědčí tom, ani vyšších výškách, kolem 100 km, kde zpravidla leží dolní kraj polární záře, nejsou teploty vyšší než bod mrazu, takže možno při vypočítávání vodivosti stratosféry základě rovnice (30) přibližně klásti 240° absol. století téže doby datují i pokusy, ovšem nezdařené, určení výšky polární záře. Souvislost polární záře magnetickými poruchami byla známa již XVIII. 109 původcem polárních září (viz str. Někteří badatelé přisuzují variacím ozonu atmosféře velký význam jako indikátoru počasí stratosféry (Lindemann j.