Jiné důvody (str.
do nad zemí. 54., kde místa stejného výskytu polárních
září jsou spojena vždy jednou čarou, velmi řídce vyskytuje polární
záře pásmu ekvatoriálním.
Polární záře světelný zjev vyskytující vysokých vrstvách
atmosféry převahou okolí severního jižního magnetického pólu.
Obr. střední teplota stratosféry leží kolem'—30° C).
Vzdalujeme-li nich, ubývá velmi rychle frekvence polárních
září, byť jak patrno obr. 54. Křivky stejného výskytu polárních září.
j.).vylíčených pozorování rozdělení ozonu atmosféře vyplývá, že
stěží lze očekávati vysoké teploty pásmu, němž jest obsažen, j. 113). (t. 114) svědčí tom, ani vyšších
výškách, kolem 100 km, kde zpravidla leží dolní kraj polární záře, nejsou
teploty vyšší než bod mrazu, takže možno při vypočítávání vodivosti
stratosféry základě rovnice (30) přibližně klásti 240° absol. století téže doby datují
i pokusy, ovšem nezdařené, určení výšky polární záře. Souvislost polární záře magnetickými
poruchami byla známa již XVIII.
109
původcem polárních září (viz str. Někteří badatelé přisuzují variacím
ozonu atmosféře velký význam jako indikátoru počasí stratosféry
(Lindemann j.