Atmosférická elektřina

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno Autor: František Běhounek

Strana 106 z 130

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jednotná teorie elektrického stavu stratosféry bude vyžadovati ještě obšírnějšího pozorovacího materiálu, než jakým disponujeme dosud, a zejména dlouhodobých, simultánních registrací nejrůznějších místech povrchu zemského.107, absolutní teplota molekulární hmota daném případě 1/1840). Dosadíme-li za absolutní teplotu nižších vrstev stratosféry (t= 60° C), dostaneme pro řádově 107 cm/sec rovnice (30) plyne potom pro elektrickou vodivost ionosféry: Á 108 elst. jedn. V roce 1932 byly dokonce objeveny jak kosmickém záření, tak zá­ ření radioaktivním volné částice kladné elektřiny, tak zvané positrony, pohybující rychlostí analogickou rychlostí paprsků positronů bylo možno použiti výkladu elektrického stavu stratosféry, ježto je pravděpodobná jejich emise slunce. 1/Í2cm. 43) složená elektronů energii 1010 eV. Vycházíme-li teorie šíření elektro­ magnetických vln ionisováným prostředím pozorovaného odrazu, tříštění polarisace vln ionosféře, musíme rovnice dosaditi data pro elektron. Rychlost elektronu můžeme odvoditi kinetické teorie plynu, podle které platí pro tepelnou rychlost molekul: kde jest Clapeyronova plynová konstanta, rovná 8,32. Zexperimentů prováděných přítlacích 3cm, odpovídajících asi tlaku atmosféry ionosférických výškách, plyne pro řádově cm.experimentálním podkladu: tak známa ionisace ultrafialovým záře­ ním, existuje neutrální, korpuskulárni záření, tak zvané neutrony, jak je předpokládá Chapmann23), rovněž elektrické ^-záření vysoké ener­ gie rychlosti, část kosmického záření (ať primární nebo sekundární, viz str. 97) 105cm 3 a rovnice, vyplývající kinetické teorie plynů: (30) Ne2 l A =----------- m v kde náboj elektronu (iontu), volná dráha iontu (elektronu), m jeho hmota rychlost. Toto číslo sice jen orientační cenu, ale řádově dobře souhlasí teore­ tickými výpočty, provedenými pro šíření radiovln mezi dvěma vodi­ vými povrchy, zemí ionosférou. 23) Neutrony neionisují ovšem plyn přímo, nýbrž vyrážejí něho elektricky nabité částice (protony nebo heliová jádra), které působí potom inten­ sivní ionisaci. Vodivost ionosféry můžeme řádově určití základě experimentálně zjištěné ionisace objemové jednotky která rovna (str. Při počítání vodivosti podle vzorce (30) velký význam teplota; ježto volná dráha elektronu nepřímo úměrná jeho rychlosti, musí 106