Tato diplomová práce předkládá ucelený přehled o izolačních materiálech polymerníhoa kompozitního charakteru, které se používají jako primární izolace kabelů či jako materiálpro jejich opláštění. Dále poskytuje fyzikálně chemické principy během vzniku vazebu síťovaných termoplastů zvlášť se zaměřením na nízkohustotní XLPE síťovaného pomocívinyltrimethoxysilanu.Druhá část této práce podává přehled o nejpoužívanějších technologických postupech prosíťování LDPE, které je užíváno vkabelovém průmyslu.Třetí část je zaměřena na hledání nových způsobů stanovení úrovně síťování, které jsouporovnávány skonvenčními metodami, jako je extrakční metoda dle ASTM D2675-11a ČSN EN 579
Toto záření pohlcují polarizované látky,
jako například peroxidy. 2.
2) Síťování pomocí vysokoenergetického záření. [64] [55] Míra odezvy materiálu ozařování také závisí zvolené modifikaci
polyetylenu jeho tloušťce [66] zejména podílu amorfní fáze ozařovaném polymeru.
3) Síťování svazkem elektronů, které pro tuto skupinu nejčastěji používanou metodou.
[55] Metoda ozařování často využívá kombinaci dalšími metodami.2 Reakční schéma síťování pomocí krátkovlnného záření elektronovým zářením [56]
Pro správný průběh síťování zapotřebí během ozařování kontrolovat následující
faktory: čistotu ozařovaného materiálu přidaných aditiv jejich koncentraci, přítomnost
vzduchových bublinek jiných plynů vně materiálu, teplotu povrchu při ozařování, velikost
dávky záření.Analýza úrovně síťování kabelové izolace Michal Čermák 2012
37
Obr.
. Tento typ používá vlákna, která mají po
ozařování velmi vysokou pevnost tahu. [56] Podle typu
záření můžeme tuto metodu dále rozdělit (seřazeno dle velikosti energie nosné částice):
1) Síťování pomocí UV, kdy užíváno velmi tvrdého UV, které používá pro
radikálovou iniciaci difenyl ketonu.
U této metody může probíhat síťování jak při teplotách, kdy materiál krystalický,
tak při teplotách, kde materiál amorfním stavu. Peroxidy tak mohou být disociovány nižších teplot, než je
tomu běžné metody síťování pomocí peroxidů
