Tato diplomová práce předkládá ucelený přehled o izolačních materiálech polymerníhoa kompozitního charakteru, které se používají jako primární izolace kabelů či jako materiálpro jejich opláštění. Dále poskytuje fyzikálně chemické principy během vzniku vazebu síťovaných termoplastů zvlášť se zaměřením na nízkohustotní XLPE síťovaného pomocívinyltrimethoxysilanu.Druhá část této práce podává přehled o nejpoužívanějších technologických postupech prosíťování LDPE, které je užíváno vkabelovém průmyslu.Třetí část je zaměřena na hledání nových způsobů stanovení úrovně síťování, které jsouporovnávány skonvenčními metodami, jako je extrakční metoda dle ASTM D2675-11a ČSN EN 579
[55] [56]
Nejčastějšími peroxidy pro síťování jsou dikumyl peroxid terc-butyl kumyl peroxid.2 Síťování peroxidy
Síťování polyetylenu pomoci peroxidových sloučenin vysokých teplotách bylo
jednou prvních komerčně využívaných metod. 2.Analýza úrovně síťování kabelové izolace Michal Čermák 2012
38
4) Síťování pomocí záření Zdrojem záření pro tuto metodu bývá nejčastěji radioizotop
Kobalt-60.3, který bude dále
probírán. [55] Metoda spočívá přeměně peroxidu
pomocí zvýšené teploty záření reaktivní radikál, viz obrázek 2. [55]
2.
Obr.3 Reakční schéma síťování pomocí peroxidů: dikumyl peroxidu terc-butyl kumyl peroxidu. [56]
Zhoršený průnik zářeni hlubších vrstev materiálu spolu vysokými pořizovacími
náklady nutností velmi vysokého napětí pro její provoz, významně limituje užití tohoto
typu metod porovnání chemickými metodami.
Jelikož nejedná příliš složité látky, které měly větší množství reaktivních míst, tak pro
osvětlení reakční dynamiky jsou schematicky znázorněny reakce prvním jmenovaným
. Tato technologie méně používaná, jelikož zde zapotřebí zvýšené
ochrany techniky provozního personálu vůči radiaci
