Analýza úrovně síťování kabelové izolace

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato diplomová práce předkládá ucelený přehled o izolačních materiálech polymerníhoa kompozitního charakteru, které se používají jako primární izolace kabelů či jako materiálpro jejich opláštění. Dále poskytuje fyzikálně chemické principy během vzniku vazebu síťovaných termoplastů zvlášť se zaměřením na nízkohustotní XLPE síťovaného pomocívinyltrimethoxysilanu.Druhá část této práce podává přehled o nejpoužívanějších technologických postupech prosíťování LDPE, které je užíváno vkabelovém průmyslu.Třetí část je zaměřena na hledání nových způsobů stanovení úrovně síťování, které jsouporovnávány skonvenčními metodami, jako je extrakční metoda dle ASTM D2675-11a ČSN EN 579

Vydal: Západočeská univerzita v Plzni Autor: Michal Čermák

Strana 36 z 126

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
[64] Prvními zmínkami změnách vlastností vzniklých ozařováním odborné literatuře začaly objevovat Doleově pokusu PE, který publikoval roce 1948. závislosti na množství přijaté energie lokalizaci reaktivní oblasti existují další typy reakcí (2 obr. Zejména vazba stává velmi nestabilní dopomáhá tak snížení disociační energie vazbách sousedního uhlíku.2). [65] Výhodou této metody tvorba reaktantů přímo struktuře látky, bez potřeby materiál adovat, měnit teplotu materiálu průběhu síťování.1 Síťování radiačním zářením Ozařování polyolefinů elektromagnetickým zářením nebo svazkem elektronů pro dosažení zesítěné struktury známé již několik desetiletí. Pokud vytržen vodík sousedního uhlíku, dochází rychlému vytvoření stabilní dvojné vazby mezi těmito uhlíky (viz reakce obr. 2.2). vytržení vodíku řetězce nastává změna gradientu elektronové hustoty oblasti uvolnění změny lokálního dipólového momentu.Analýza úrovně síťování kabelové izolace Michal Čermák 2012 36 procesů daných metod, které jsou základě stejné pro polymerní materiály bez reaktivních skupin. Díky své velikosti lehce opouští strukturu látky.2, budou následujících řádcích popsány. Proto zapotřebí pro existenci síťovacího procesu jiné složky, která byla schopná tento proces iniciovat. Nejčastější pro zesíťování nejdůležitější reakce jsou naznačeny na obrázku 2. [55] Průmyslově využívána metoda, kdy krátkodobě již vyrobený materiál exponuje vysokoenergetickým zářením beta elektronového charakteru krátkých časových intervalech [64], vždy inertní atmosféře kvůli zabránění případné oxidaci. 2. [56] . Další možností stabilizace reakcí dvou vazeb odlišných řetězců. [21] [55] 2. [55] Kvantum elektronů dopadající řetězec molekuly oblastech vazeb mezi vodíkem uhlíkem způsobí změnu elektronové hustoty kolem vodíku, který posléze přechází excitovaného stavu a stává volným radikálem, který rychle rekombinuje vzniku plynného vodíku. Polyetylen, jak již bylo naznačeno výše, neobsahuje čistém stavu žádné reaktivní skupiny, které byly schopné síťování. Oblast, které vodík takto unikl, stává velmi reaktivní, tím spuštěna řada chemických procesů, zvláště pak při ozařování méně čistého materiálu