Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 7 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Říkáme, doba funkcí rychlosti. století objevili Newton Leibnitz nový způsob mate­ matického myšlení, který dal vznik novému oddílu matema­ tiky analyse. Algebra vlastně vyvinula geometrie počátku se zajímala jen problémy geometrické. Její vliv zasáhl hluboko dalšího vývoje matematiky, tedy algebry. Veličina, která udává dobu, závisí veličině, která udává rychlost vozidla.Zkoumání těchto vztahů vyvíjelo postupně.) Koncem 19. Prostorové vztahy byly dosti dlouho formulovány jen slovně. 18. (Na objasnění pojmufunkce uvádíme aspoň jeden příklad: Doba, kterou auto potřebuje, aby dojelo z místa závisí rychlosti, kterou jede. 10) znenáhla se stalo písmeno významu čísla jedním charakteristických znaků algebry. Matematik Georg Cantor vypracoval theorii množin; vlivem této theorie byly zrevidovány základní pojmy všech odvětví matematiky. mísa jablek představuje množinu jablek, všecka čísla představují množinu čísel, všecky body uvnitř čtverce jeho obvodu představují množinu bodů čtverce. Čím jede rychleji, tím kratší dobu potřebuje absolvování dané vzdá­ lenosti naopak, čím pomaleji, tím déle pojede. Proto začala algebra hlouběji obírat vzájemnou závislostí matematických veličin — funkčními vztahy byla chápána jako nauka celistvé racionální funkci. aritme­ tice pro vyjadřování kvantitativních jevů (určitého množ­ ství věcí, prvků) začalo záhy užívat zvláštních znaků číslic (I, přirozeně, hned jejich dnešní podobě). Ukázalo však, že slovní formulace těchto poznatků nepřehledná ne­ praktická, proto začal řecký matematik Diophantes užívat v geometrii zkratek symbolů (viz str.) Moderní algebra jako věda však již neobírá ani užíváním 7 . Právě tak př. logaritmy chápeme jako funkci. století. století prodělala algebra podobný zlom jako v 18. století algebra téměř výhradně zabývala otázkami souvisícími řešením rovnic. V 18. (Množinou rozumíme sou­ bor jakýchkoliv předmětů: tak př