Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 7 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) Koncem 19. století prodělala algebra podobný zlom jako v 18. Veličina, která udává dobu, závisí veličině, která udává rychlost vozidla. Matematik Georg Cantor vypracoval theorii množin; vlivem této theorie byly zrevidovány základní pojmy všech odvětví matematiky. (Na objasnění pojmufunkce uvádíme aspoň jeden příklad: Doba, kterou auto potřebuje, aby dojelo z místa závisí rychlosti, kterou jede. Říkáme, doba funkcí rychlosti. 18. logaritmy chápeme jako funkci. století objevili Newton Leibnitz nový způsob mate­ matického myšlení, který dal vznik novému oddílu matema­ tiky analyse. století algebra téměř výhradně zabývala otázkami souvisícími řešením rovnic. (Množinou rozumíme sou­ bor jakýchkoliv předmětů: tak př. Ukázalo však, že slovní formulace těchto poznatků nepřehledná ne­ praktická, proto začal řecký matematik Diophantes užívat v geometrii zkratek symbolů (viz str. V 18. 10) znenáhla se stalo písmeno významu čísla jedním charakteristických znaků algebry. Algebra vlastně vyvinula geometrie počátku se zajímala jen problémy geometrické.) Moderní algebra jako věda však již neobírá ani užíváním 7 . Právě tak př. Čím jede rychleji, tím kratší dobu potřebuje absolvování dané vzdá­ lenosti naopak, čím pomaleji, tím déle pojede. aritme­ tice pro vyjadřování kvantitativních jevů (určitého množ­ ství věcí, prvků) začalo záhy užívat zvláštních znaků číslic (I, přirozeně, hned jejich dnešní podobě).Zkoumání těchto vztahů vyvíjelo postupně. Prostorové vztahy byly dosti dlouho formulovány jen slovně. století. Proto začala algebra hlouběji obírat vzájemnou závislostí matematických veličin — funkčními vztahy byla chápána jako nauka celistvé racionální funkci. mísa jablek představuje množinu jablek, všecka čísla představují množinu čísel, všecky body uvnitř čtverce jeho obvodu představují množinu bodů čtverce. Její vliv zasáhl hluboko dalšího vývoje matematiky, tedy algebry