CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...
století prodělala algebra podobný zlom jako
v 18. století objevili Newton Leibnitz nový způsob mate
matického myšlení, který dal vznik novému oddílu matema
tiky analyse.Zkoumání těchto vztahů vyvíjelo postupně. Říkáme, doba funkcí rychlosti. Algebra vlastně vyvinula geometrie počátku
se zajímala jen problémy geometrické. aritme
tice pro vyjadřování kvantitativních jevů (určitého množ
ství věcí, prvků) začalo záhy užívat zvláštních znaků číslic
(I, přirozeně, hned jejich dnešní
podobě).
V 18. 10) znenáhla se
stalo písmeno významu čísla jedním charakteristických
znaků algebry. 18. Ukázalo však,
že slovní formulace těchto poznatků nepřehledná ne
praktická, proto začal řecký matematik Diophantes užívat
v geometrii zkratek symbolů (viz str. (Na objasnění pojmufunkce uvádíme aspoň
jeden příklad: Doba, kterou auto potřebuje, aby dojelo
z místa závisí rychlosti, kterou jede. Veličina,
která udává dobu, závisí veličině, která udává rychlost
vozidla. (Množinou rozumíme sou
bor jakýchkoliv předmětů: tak př. Čím jede
rychleji, tím kratší dobu potřebuje absolvování dané vzdá
lenosti naopak, čím pomaleji, tím déle pojede. Prostorové vztahy
byly dosti dlouho formulovány jen slovně. Proto začala algebra
hlouběji obírat vzájemnou závislostí matematických veličin
— funkčními vztahy byla chápána jako nauka celistvé
racionální funkci.
logaritmy chápeme jako funkci.)
Moderní algebra jako věda však již neobírá ani užíváním
7
. století. století algebra téměř výhradně
zabývala otázkami souvisícími řešením rovnic. Právě tak př. Matematik Georg Cantor vypracoval theorii
množin; vlivem této theorie byly zrevidovány základní
pojmy všech odvětví matematiky. Její vliv zasáhl hluboko dalšího vývoje
matematiky, tedy algebry.)
Koncem 19. mísa jablek představuje
množinu jablek, všecka čísla představují množinu čísel,
všecky body uvnitř čtverce jeho obvodu představují
množinu bodů čtverce
