Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 45 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podobně výraz 6xlyz6 mnohočlen stupně vzhledem k stupně vzhledem stupně vzhledem ale mno­ hočlen 10.. (S«° 16= 8). Tento výraz vzhledem mnohočlen třetího stupně. Pro .. 3ob 3ab 0.. výraz 3x2y 3xy2+ + y3je uspořádán sestupné podle vzestupně podle y.c— d. Mnohočleny pořádáme podle stupňů jejich členů vzhledem k jednotlivým písmenům. výraze Qax 3ay 2ax 5ay jsou stejnojmenné členy: + 6ax, -}- 2ax\ druhá skupina stejnojmenných členů je 3ay, 5ay. Říkáme, tyto členy ruší. stupně vzhledem xyz 5). Součet stejnojmenných členů, jejichž koefi­ cienty jsou čísla opačná, rovná nule. Má-li několik členů mnohočlenu tutéž mocninu určitého písmene, možno vytknout mimo (t. Obecný tvar mnohočlenu ra-tého stupně je Axn Bx1l~1 . výraz nultého stupně vzhledem k a,b,c, . př. 45 . před nebo za) zá­ vorky.. však výrazem stupně vzhledem y.: 5x3 cx2+ 6x3W- 4:X2— dx, (5 x3+ x2— . číslo určité lze pokládat výraz nultého stupně vzhledem libovol­ nému písmenu. Tx1 Zx°, kde .členy mnohočlenu, které jsou stejné (totožné) nebo liší pouze koeficienty, nazýváme stejnojmenné. Zkoumáme-li mnohočlen x%+ 3x2y -j- 3xy2-)- y3, zjišťu­ jeme, nejvyšší exponent písmene prvním členu x-3).. Mnohdy bývá mnohočlen uveden takovém tvaru, by jakákoliv početní operace byla zbytečně obtížná.. Proto jej upravujeme, nahrazujeme jej jednodušším tvarem, který má stejnou číselnou hodnotu, mnohočlenem identickým. př., jsou libovolné výrazy, které neobsahují x. př.. př. př. stává mnohočlen jednočlenem.