Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 44 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto členy jmenujeme 'prosté (absolutní). mnohočlenu 6a2* + + 3ab— absolutní člen 5. -f- 2ab b2). Tak př. (Na př.) Součet několika jednočlenů mnohočlen. př. Jestliže však tomto výraze považu­ jeme čísla známá neznámou, nebo veli­ činy stálé *za proměnnou, pak považujeme koeficient — 24a?b. jednočlenu 24ca3bx koeficient (součinitel) číslo 24. Správné chápání rozeznávání jednočlenu mnohočlenu je důležité pro správné krácení algebraických zlomků, kde při krácení lze snadno zaměnit cleny mnohočlenu Činitele jednočlenu. Mnohočlen dvou členech nazýváme dvoj člen (na př. výraze ^jir2v (objem kužele) koeficient |jt, výrazu ±abv (objem jehlanu obdélníkové podstavě s rozměry výšce koeficient Koeficient zpravidla nepíšeme. — — abc), třech členech trojčlen (na př. U některých výrazů není koeficient prvý pohled zřej­ mý. výraz 5a;2+ 3xy -|- 2ab mnohočlen. 44 .Někteří činitelé jsou označeni čísly, jiní písmeny. př. výraze koeficient f-; = ■a2b. Činitele označeného číslem píšeme zpravidla prvním místě (neboť činitele lze podle komutativního zákona zaměnit) nazývá­ me jej koeficient. tomto případě krátit výra­ zem -j- 2b: (a -+- 2Ď)(a2— c) (a 20) (a2— x)' V mnohočlenu bývají také členy bez písmene.) Mnohočlen bez absolutního členu lze považovat mnohočlen, jehož absolutní člen se rovná nule (3xy -f- 2ab 3xy 2ab 0). Podobně př. Nelze tedy př. Tedy \ab ab, Ixy = = xy