Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 29 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nemohou být záporné. Podobně lze měřit dvou protikladných směrech teplotu, výšku hladiny řeky, zeměpisnou délku šířku. Všimněme siještě významu nuly orientovaných aneorien­ tovaných veličin. nepřítomnost objektu. veličin orientovaných znamená nula zvo­ lený počátek. Studium vztahů racionálních čísel nám usnadňuje číselná osa (orientovaná přímka vedena zleva doprava), které zvolíme libovolný bod počátek. neorientovaných veličin značí nula skutečné nic, t. Naproti tomu př. Naproti tomu výraz „Stav pokladny vyka­ zuje peněz“ znamená, pokladně peníze nejsou, je prázdná, znamená nepřítomnost peněz pokladně.vpravo počátku), případě záporné (měříme směrem vlevo počátku). Veličiny vpravo smluveného po­ čátku považujeme kladné, veličiny vlevo počátku po­ važujeme záporné případě 0). Tyto veličiny nazýváme orientované. velikost tělesa, jeho váha, počet předmětů pod. Dostáváme tak nekonečnou řadu bodů, které lze chápat jako obrazy celých čísel, C, C ----------- —I-------1-------1-------1-------t-------b— -3 3 Obr. 29 . Zvolíme-li úsečku libo­ volné délky jednotku, lze bez omezení nanášet přím­ ku oběma směry. (Ten může být libovolný. Srovnej příklad letopočet židovský, křesťanský, mohamedánský, teplo- měrné stupnici podle Réaumura Celsia podle Fahren­ heita). Relativní čísla vynutil praktický život, protože pro vy­ jádření vlastností vztahů veličin, které mohou měnit ve dvou navzájem opačných směrech, kladná čísla nepostačí a bylo proto nutno zavést čísla záporná. nelze nulu výrazu „Dnes stupňů“ chápat tak, tato teplota znamenala jakoukoliv nepří­ tomnost tepla. Podle toho př. Tyto veličiny nazýváme neorientované. 5