CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...
Relativní čísla vynutil praktický život, protože pro vy
jádření vlastností vztahů veličin, které mohou měnit ve
dvou navzájem opačných směrech, kladná čísla nepostačí
a bylo proto nutno zavést čísla záporná.
nemohou být záporné.vpravo počátku), případě záporné (měříme směrem
vlevo počátku). Tyto veličiny
nazýváme orientované. 5.
Podobně lze měřit dvou protikladných směrech teplotu,
výšku hladiny řeky, zeměpisnou délku šířku. (Ten může být libovolný. velikost tělesa, jeho váha, počet předmětů pod.
Podle toho př. nelze nulu výrazu „Dnes stupňů“
chápat tak, tato teplota znamenala jakoukoliv nepří
tomnost tepla. Dostáváme tak nekonečnou řadu bodů,
které lze chápat jako obrazy celých čísel,
C, C
----------- —I-------1-------1-------1-------t-------b—
-3 3
Obr. Tyto veličiny nazýváme neorientované. Veličiny vpravo smluveného po
čátku považujeme kladné, veličiny vlevo počátku po
važujeme záporné případě 0). Naproti tomu výraz „Stav pokladny vyka
zuje peněz“ znamená, pokladně peníze nejsou, je
prázdná, znamená nepřítomnost peněz pokladně. Naproti
tomu př.
Všimněme siještě významu nuly orientovaných aneorien
tovaných veličin. Srovnej příklad
letopočet židovský, křesťanský, mohamedánský, teplo-
měrné stupnici podle Réaumura Celsia podle Fahren
heita). veličin orientovaných znamená nula zvo
lený počátek. Zvolíme-li úsečku libo
volné délky jednotku, lze bez omezení nanášet přím
ku oběma směry.
29
. nepřítomnost objektu.
Studium vztahů racionálních čísel nám usnadňuje číselná
osa (orientovaná přímka vedena zleva doprava), které
zvolíme libovolný bod počátek. neorientovaných veličin značí nula skutečné nic,
t