Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 17 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zápisy (1) (2) vztahovaly jen určitý konkrétní pří­ pad nelze jich užít obecně. Rozvedeme-li uvedený příklad, vidíme, postupně ab­ strahujeme aritmetického postupu daném konkrétním případě, nám stává pouze vzorcem pro výpočet povrchu libovolného kvádru; jednotlivostmi spatřujeme obecné, za nahodilostmi zákonité.) 2. Sdělování obecných poznatků způsobem, který uvádíme konci předešlého odstavce by bylo velmi nepohodlné. Tu nám také okamžitě jasně vystupuje účelnost nutnost zavedení písmen matematice. skutečnosti tomu tak není; zpravidla tu je určité omezení dané úlohou, proto nutno zkoumat obor hodnot (viz případ), jichž může písmeno nabýt, nemá-li úloha pozbýt smyslu. Písmenem označujeme určité číslo, které však neznáme. Písmen užívá těchto případech: 1. Jestliže však pro zápis uvedeného poznatku užijeme pís­ men, která znamenají čísla našem případě povrch roz­ měry libovolného kvádru), můžeme jej vyjádřit obecně, to velmi přehledným jednoduchým způsobem S 2(ab -f- -f- bc). písmeno víme totiž, poměr délky kružnice k jejímu průměru stálá hodnota, odpovídající číslu 17 . Zdálo se, písmeno můžeme obecně dosadit libo­ volnou hodnotu. Dokud nezná­ me, nemůžeme napsat. rovnici -f- máme oboru těch čísel, která známe, určit jediné číslo, které spolu ostatními danými čísly bude tvořit správnou rovnici. Písmenem označujeme určité známé číslo. konkrétního postupu přecházíme k abstraktnímu myšlenkovému postupu. (Na př. Proto označujeme písmenem. (Je př. Výsledek, zobecnění těchto úvah, zapisujeme přehledným způsobem, jednoznač­ ně; aritmetiky přecházíme algebry