CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...
písmeno víme totiž, poměr délky kružnice
k jejímu průměru stálá hodnota, odpovídající číslu
17
. Sdělování obecných poznatků
způsobem, který uvádíme konci předešlého odstavce by
bylo velmi nepohodlné. Písmenem označujeme určité známé číslo.
Jestliže však pro zápis uvedeného poznatku užijeme pís
men, která znamenají čísla našem případě povrch roz
měry libovolného kvádru), můžeme jej vyjádřit obecně, to
velmi přehledným jednoduchým způsobem
S 2(ab -f- -f- bc). konkrétního postupu přecházíme
k abstraktnímu myšlenkovému postupu. Výsledek, zobecnění
těchto úvah, zapisujeme přehledným způsobem, jednoznač
ně; aritmetiky přecházíme algebry.
Rozvedeme-li uvedený příklad, vidíme, postupně ab
strahujeme aritmetického postupu daném konkrétním
případě, nám stává pouze vzorcem pro výpočet povrchu
libovolného kvádru; jednotlivostmi spatřujeme obecné, za
nahodilostmi zákonité. Dokud nezná
me, nemůžeme napsat.)
2. Písmenem označujeme určité číslo, které však neznáme.
Písmen užívá těchto případech:
1.
Tu nám také okamžitě jasně vystupuje účelnost nutnost
zavedení písmen matematice.
(Na př. skutečnosti tomu tak není; zpravidla tu
je určité omezení dané úlohou, proto nutno zkoumat obor
hodnot (viz případ), jichž může písmeno nabýt, nemá-li
úloha pozbýt smyslu. rovnici -f- máme oboru těch čísel,
která známe, určit jediné číslo, které spolu ostatními
danými čísly bude tvořit správnou rovnici.
(Je př.Zápisy (1) (2) vztahovaly jen určitý konkrétní pří
pad nelze jich užít obecně.
Zdálo se, písmeno můžeme obecně dosadit libo
volnou hodnotu. Proto označujeme písmenem
