Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 13 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) Ještě ani známý francouzský matematik François Viète (1540—1603), který zavedl soustavné psaní písmen místo čísel připadl myšlenku oddělovat celky desetin, ne­ uznával záporná řešení rovnic, ačkoliv první zavedl termín „kladný“ „záporný“ . V 17. Algebra dnes bez ideje záporných čísel nemyslitelná. zajímavé, ještě ani koncem 16. Podobně ani Arabové neuznávali záporné kořeny rovnic. I tehdy byly ještě vynechávány záporné kořeny rovnic prv­ ního druhého stupně, neboť byly považovány „falešné“ , třebaže při řešení rovnic druhého stupně braly úvahu oba kořeny, jestliže byly kladné. Bronštejn své knize „Anreópa npenoHasaHne b ceMHJieTHeň niKOJie“ uvádí citát Kástnerovy Geschichte der Mathematik: Když Gosselin vydával roku 1578 Tartaglio- vu Aritmetiku, opatřil dodatky, kterých říká: „Snaha o důkaz toho, (—■) vzniká, když násobíme (—-) že při násobení krát (—•) dostáváme způsobila velkou námahu útrapy velmi silným intelektům. století vyslovil Holanďan Girard myšlenku, zá­ porné řešení lze vyjádřit geometricky jako pohyb zpět. Autor má v úmyslu vyšloviti tak jasně, nikdo neprojeví tak ne­ patrným, aby nepochopil“ (Bronštejn, str. století nebyla podstata záporných čísel objasněna, když době již byla stanovena některá pravidla pro čísla opatřená znaménky. Dnes, kdy vlastně stala také kulturním majetkem širokých vrstev, ani nám tomu nechce věřit. 72—73. S.Proberme ještě historii záporných čísel. Uzná­ 13 . Indové zavedli sice již 12. A přece trvalo staletí, než byla záporná čísla matematiky všeobecně přijata uznávána. století pro označení záporného čísla tečku nebo křížek, které psali bud nad nebo vedle zápor­ ného čísla, avšak vyhýbali jim; záporné kořeny rovnic ne­ uznávali. Vždyť dnes běžně hovoří záporných hodno­ tách protikladu kladným hodnotám nebo kladném výsledku protikladu zápornému