Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 13 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V 17. století vyslovil Holanďan Girard myšlenku, zá­ porné řešení lze vyjádřit geometricky jako pohyb zpět. století pro označení záporného čísla tečku nebo křížek, které psali bud nad nebo vedle zápor­ ného čísla, avšak vyhýbali jim; záporné kořeny rovnic ne­ uznávali. Vždyť dnes běžně hovoří záporných hodno­ tách protikladu kladným hodnotám nebo kladném výsledku protikladu zápornému. Autor má v úmyslu vyšloviti tak jasně, nikdo neprojeví tak ne­ patrným, aby nepochopil“ (Bronštejn, str. Dnes, kdy vlastně stala také kulturním majetkem širokých vrstev, ani nám tomu nechce věřit. 72—73. I tehdy byly ještě vynechávány záporné kořeny rovnic prv­ ního druhého stupně, neboť byly považovány „falešné“ , třebaže při řešení rovnic druhého stupně braly úvahu oba kořeny, jestliže byly kladné.Proberme ještě historii záporných čísel. Bronštejn své knize „Anreópa npenoHasaHne b ceMHJieTHeň niKOJie“ uvádí citát Kástnerovy Geschichte der Mathematik: Když Gosselin vydával roku 1578 Tartaglio- vu Aritmetiku, opatřil dodatky, kterých říká: „Snaha o důkaz toho, (—■) vzniká, když násobíme (—-) že při násobení krát (—•) dostáváme způsobila velkou námahu útrapy velmi silným intelektům. S. století nebyla podstata záporných čísel objasněna, když době již byla stanovena některá pravidla pro čísla opatřená znaménky. Podobně ani Arabové neuznávali záporné kořeny rovnic. A přece trvalo staletí, než byla záporná čísla matematiky všeobecně přijata uznávána. zajímavé, ještě ani koncem 16. Uzná­ 13 . Algebra dnes bez ideje záporných čísel nemyslitelná. Indové zavedli sice již 12.) Ještě ani známý francouzský matematik François Viète (1540—1603), který zavedl soustavné psaní písmen místo čísel připadl myšlenku oddělovat celky desetin, ne­ uznával záporná řešení rovnic, ačkoliv první zavedl termín „kladný“ „záporný“