Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 14 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
aby bylo možno uznat, že vztah mezi rovná vztahu mezi Pojem proti­ kladu zužuje možnost záměny vztahu, takže když zvolíme vztah, přechod -|-1, vyjádří vztah B Pokud podobná řada oboustranně neome­ zená, vyjadřuje každé reálné číslo vztah určitého členu, který zvolíme počáteční, jinému, určitému členu řady. Gauss (1777-—1855), který vyslovil relativních číslech tento názor: ,,Kladných záporných čísel lze použít jen tehdy, když tomu, počítáme, existuje něco protiklad- ného, přičteno počítanému nulu. Nauce záporných číslech dal pevné základy matematik K. Zkoumáme-li přesně, zjistíme, pouze tehdy, když předmětem počítání ne­ jsou substance, ale vztahy mezi dvěma předměty. Důvodem tomu, abychom považovali záporná čísla sku­ tečná, fakt, mnoha jiných případech pro vhodný podklad.“ * Vidíme tedy, to, dnes jasné žáku střední školy, bylo ještě před 100 lety předmětem úvah obhajoby slavných matematiků.val také, rovnice w-tého stupně kořenů, jestliže zave­ deme kořeny záporné imaginární. —- A dále: Záporným číslům nemáme odpírat práva, která mají čísla kladná, jen proto, četné věci nepřipouštějí opaku. 14 . Při tom je třeba, aby uvažované předměty byly určitým způsobem uspořádány, př. G-irardovn myšlenku geometrické interpretaci záporného čísla rozvedl současník Komenského zakladatel analytické geometrie, francouzský matematik René Descartes (1596 až 1650), své Geometrii řadě úloh, nichž vykládal záporné kořeny jako úsečky, které mají opačný směr než úsečky, které představují kladné kořeny. Přes vše nepovažoval Descartes kladná záporná čísla rovnocenná. 74. Descartes také první zavedl ozna­ čování kladných záporných hodnot stejným písmenem za­ vedl analytické geometrie ideu záporného čísla. * knihy: Bronštejn: AnreĎpa npenopiaBaHHe, str