CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...
aby bylo možno uznat, že
vztah mezi rovná vztahu mezi Pojem proti
kladu zužuje možnost záměny vztahu, takže když
zvolíme vztah, přechod -|-1, vyjádří vztah
B Pokud podobná řada oboustranně neome
zená, vyjadřuje každé reálné číslo vztah určitého členu, který
zvolíme počáteční, jinému, určitému členu řady. Gauss (1777-—1855), který vyslovil relativních číslech
tento názor: ,,Kladných záporných čísel lze použít jen
tehdy, když tomu, počítáme, existuje něco protiklad-
ného, přičteno počítanému nulu.
Nauce záporných číslech dal pevné základy matematik
K. Zkoumáme-li přesně,
zjistíme, pouze tehdy, když předmětem počítání ne
jsou substance, ale vztahy mezi dvěma předměty.
Důvodem tomu, abychom považovali záporná čísla sku
tečná, fakt, mnoha jiných případech pro vhodný
podklad.“ *
Vidíme tedy, to, dnes jasné žáku střední školy, bylo
ještě před 100 lety předmětem úvah obhajoby slavných
matematiků.val také, rovnice w-tého stupně kořenů, jestliže zave
deme kořeny záporné imaginární. —-
A dále: Záporným číslům nemáme odpírat práva, která mají
čísla kladná, jen proto, četné věci nepřipouštějí opaku.
14
. Při tom je
třeba, aby uvažované předměty byly určitým způsobem
uspořádány, př.
G-irardovn myšlenku geometrické interpretaci záporného
čísla rozvedl současník Komenského zakladatel analytické
geometrie, francouzský matematik René Descartes (1596 až
1650), své Geometrii řadě úloh, nichž vykládal záporné
kořeny jako úsečky, které mají opačný směr než úsečky, které
představují kladné kořeny. Přes vše
nepovažoval Descartes kladná záporná čísla rovnocenná. 74. Descartes také první zavedl ozna
čování kladných záporných hodnot stejným písmenem za
vedl analytické geometrie ideu záporného čísla.
* knihy: Bronštejn: AnreĎpa npenopiaBaHHe, str