Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 11 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
f Chovarismi“ znamená provincie Choresmy“ Nynější Chiva, sz. (Jejich řešení podávají teprve v druhé polovici 16. 12. 11 . Buchary, Uzbecké SSR. Arabský matematik Mohamed Chovarismi\ napsal ko­ lem roku 825 knihu „Aldžebr valmukabala“ níž prvé otázka řešení rovnic samostatným předmětem zkoumání je oddělena aritmetiky. Je to algebra synkopická. Ve 12. aritmetiky byla zahrnuta všecka základní pravidla početních výkonů čísly; řešení rovnic a ostatní látka byla zahrnuta algebry. Zkomolený název tohoto spisu, rozšířený latinských překladech dal název odvětví matematiky: algebře. Algebra stala předmětem vědeckého bádání, kdežto aritmetice bylo vyučováno ško­ lách. Rovnice třetího čtvrtého stupně dlouho zdály matema­ tikům nesmírně obtížnými.* Diophantes uvádí své Aritmetice úlohy, které vedou na rovnice prvního druhého stupně jednou nebo dvěma ne­ známými rovnice třetího stupně. Rovnice však netřídil po­ dle stupňů, nýbrž podle počtu členů. , Matematikové doby Diophantovy škola Eukleidova vyja­ dřovali algebraické operace geometrickou formou. Matema­ tikové doby dovedli již také řešit neurčité rovnice (Archi­ medes, Heron), avšak nikdo nich neuvádí obecné metody jejich řešení, nýbrž každou jednotlivou úlohu řeší zvlášť. Diophantův spis Apt&jxrjitxa (Aritme­ tika) vyvrcholením tehdejší matematické vědy. století formulovali indičtí arabští matematikové obecná pravidla pro řešení lineárních kvadratických rovnic a začali užívat záporných irracionálních čísel.Diophanta již plně vyjadřována slovy, nýbrž zkratkami.) Diophantes znal také záporná irracionální čísla, ale nezabýval jimi; zá­ porné irracionální kořeny při řešení vylučoval omezo­ val jen zkoumání kořenů kladných racionálních. (Třídění rovnic podle stupňů pochází Descartesa; viz str. století italští matematikové Cardano * řešení neurčitých rovnic pojednává spis Jana Výšina „Neur­ čité rovnice“ který vyšel jako svazek edice Brány