Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 11 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zkomolený název tohoto spisu, rozšířený latinských překladech dal název odvětví matematiky: algebře. Je to algebra synkopická. Matema­ tikové doby dovedli již také řešit neurčité rovnice (Archi­ medes, Heron), avšak nikdo nich neuvádí obecné metody jejich řešení, nýbrž každou jednotlivou úlohu řeší zvlášť. 11 . f Chovarismi“ znamená provincie Choresmy“ Nynější Chiva, sz. Diophantův spis Apt&jxrjitxa (Aritme­ tika) vyvrcholením tehdejší matematické vědy. Algebra stala předmětem vědeckého bádání, kdežto aritmetice bylo vyučováno ško­ lách. Rovnice však netřídil po­ dle stupňů, nýbrž podle počtu členů. (Jejich řešení podávají teprve v druhé polovici 16. Ve 12. Buchary, Uzbecké SSR. (Třídění rovnic podle stupňů pochází Descartesa; viz str. století italští matematikové Cardano * řešení neurčitých rovnic pojednává spis Jana Výšina „Neur­ čité rovnice“ který vyšel jako svazek edice Brány.* Diophantes uvádí své Aritmetice úlohy, které vedou na rovnice prvního druhého stupně jednou nebo dvěma ne­ známými rovnice třetího stupně. Rovnice třetího čtvrtého stupně dlouho zdály matema­ tikům nesmírně obtížnými.Diophanta již plně vyjadřována slovy, nýbrž zkratkami. , Matematikové doby Diophantovy škola Eukleidova vyja­ dřovali algebraické operace geometrickou formou. století formulovali indičtí arabští matematikové obecná pravidla pro řešení lineárních kvadratických rovnic a začali užívat záporných irracionálních čísel. aritmetiky byla zahrnuta všecka základní pravidla početních výkonů čísly; řešení rovnic a ostatní látka byla zahrnuta algebry.) Diophantes znal také záporná irracionální čísla, ale nezabýval jimi; zá­ porné irracionální kořeny při řešení vylučoval omezo­ val jen zkoumání kořenů kladných racionálních. 12. Arabský matematik Mohamed Chovarismi\ napsal ko­ lem roku 825 knihu „Aldžebr valmukabala“ níž prvé otázka řešení rovnic samostatným předmětem zkoumání je oddělena aritmetiky