Algebra ve škole

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...

Vydal: Vědecké vydavatelství Praha Autor: Karel Rakušan

Strana 10 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Význačným představitelem matematiků století byl Řek Diophantes (čti Diofantés), který zavedl označení pro ne­ známé písmeno zkrácené označení pro druhou třetí moc­ ninu neznámé, kterou označuje symbolem (zkratka slova Suvajxic čtverec) (xo(3ó? krychle). Znali také kvadratické rovnice a dovedli řešit ryze geometricky. př. tento zápis egyptského papyrusu Ahmesova: Vypočítat číslo, které spolu svou třetinou čtvrtinou se rovná číslu tom, staří Řekové dobře znali algebru, svědčí EuJcleidovy „Základy“ (Stoicheia) jiné spisy, nichž vysvítá, př.II. Od počátku našeho letopočtu století nezacho­ vala žádná matematická literatura. Nasvědčuje tomu př. Algebra nebyla 10 . Neužívali však při řešení algebraických symbolů jako my, nýbrž všecka tvrzení, dů­ kazy odvození vypisovali slovy bez jakýchkoliv zkratek. VI. Z DĚJIN VÝVOJE ALGEBRY ZÁPORNÝCH ČÍSEL. Takovéto algebře říkáme algebra rétorická. Jakési základy al­ gebry nacházíme již Egypťanů Babyloňanů. knize zmíněných Eukleidových „Základů“ uvedeno řešení rovnic tvaru -f- q2= px, q2. Počátky algebry sahají starověku. Právě tak tomu bylo Egypťanů Arabů. jiném jeho díle jsou řešeny rovnice tvaru x2= -\- q2. znali vztahy, které dnes vyjadřujeme vzorci níb m(a 6); -f- b)2 2ab b2\ an an+m, obírali naukou číslech irracionálních (dovedli upravit irracionální výraz ~]a -f- j/a2— tvar V*<«+ ]/l(a \!b)