CO JE ALGEBRA? K čemu jsem se s ní mořil? Tyto otázky si jistě položila většina těch, kteří prošli školou druhého stupně. Pokusíme se na tyto otázky stručně odpovědět a objasnit je. Nejdříve si řekněme, že algebra, kterou máme na mysli, je pouze název složky vyučovacího předmětu, zvaného matematika. Matematika pojednává o kvantitativních vztazích reálného světa; dělí se na dvě složky: a) aritmetiku, algebru a analysu, které pojednávají o ...
VI. Jakési základy al
gebry nacházíme již Egypťanů Babyloňanů. Znali také kvadratické rovnice
a dovedli řešit ryze geometricky.
Od počátku našeho letopočtu století nezacho
vala žádná matematická literatura. př. Nasvědčuje
tomu př.
Význačným představitelem matematiků století byl
Řek Diophantes (čti Diofantés), který zavedl označení pro ne
známé písmeno zkrácené označení pro druhou třetí moc
ninu neznámé, kterou označuje symbolem (zkratka slova
Suvajxic čtverec) (xo(3ó? krychle). tento zápis egyptského papyrusu Ahmesova:
Vypočítat číslo, které spolu svou třetinou čtvrtinou se
rovná číslu tom, staří Řekové dobře znali algebru,
svědčí EuJcleidovy „Základy“ (Stoicheia) jiné spisy, nichž
vysvítá, př.
Z DĚJIN VÝVOJE ALGEBRY ZÁPORNÝCH ČÍSEL.
Právě tak tomu bylo Egypťanů Arabů. Takovéto algebře
říkáme algebra rétorická.
Počátky algebry sahají starověku. jiném jeho díle jsou
řešeny rovnice tvaru x2= -\- q2. Neužívali však při řešení
algebraických symbolů jako my, nýbrž všecka tvrzení, dů
kazy odvození vypisovali slovy bez jakýchkoliv zkratek. knize
zmíněných Eukleidových „Základů“ uvedeno řešení rovnic
tvaru -f- q2= px, q2. znali vztahy, které dnes vyjadřujeme
vzorci níb m(a 6); -f- b)2 2ab b2\
an an+m, obírali naukou číslech irracionálních
(dovedli upravit irracionální výraz ~]a -f- j/a2— tvar
V*<«+ ]/l(a \!b). Algebra nebyla
10
.II
