Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
/94
1 ÚVOD
Tato strategie reflektuje společenské změny, které probíhají souvislosti stoupajícím
významem informací znalostí, reaguje důsledky souvisejících společenských procesů.
Mezi tyto procesy patří zejména velmi rychlé globální šíření informačních komunikačních
technologií, přesun těžiště růstu produktivity oblasti utváření, zpracování přenosu
informací, narůstání významu terciárního (případně kvartérního) sektoru struktuře
zaměstnanosti, růst významu teoretického vědění běžném životě, politice, ekonomice
i kultuře přechod dominanci sítí jako základního principu organizace lidských aktivit, to
např.
Šíři dopadů spojených rozvojem digitálních technologií jejich společenskému významu
odpovídá také vize této Strategie digitální gramotnosti, kterou je:
Rozvíjet digitální gramotnost občanů tak, aby byli připraveni využít potenciál
digitálních technologií svému celoživotnímu osobnímu rozvoji, zvyšování kvality
života společenskému uplatnění.
Jedním předpokladů rozvoje informační, resp. oblastech produkce distribuce zboží, každodenním sociálním životě,
v mezinárodních vztazích oblasti sociálních hnutí. Tato strategie proto snaží podporovat
občany adaptaci tyto probíhající změny, stejně tak nezapomíná ty, kdo jsou těmito
změnami ohroženi. úrovni států organizací hraje začlenění globalizované ekonomiky
a globalizovaných procesů rozhodování.
.
V tomto kontextu schopnost efektivního připojení infrastruktuře ICT stává jedním
z klíčových faktorů účasti životě společnosti, pro jednotlivce, organizace nebo celé
společnosti.
Význam digitálních technologií společnosti bude nadále růst, proto potřeba digitální
dovednosti vnímat jako jednu základních složek funkční gramotnosti člověka. úrovni jednotlivce efektivní užívání digitálních
technologií stává jedním faktorů společenské úspěšnosti, tím jednou
z nezanedbatelných podmínek sociálního začlenění (na trhu práce, komunitě, lokálních
hnutích, vztahu digitalizovaným médiím informatizující státní správě atd.). znalostní společnosti tak stává také
získávání, obnovování prohlubování digitálních kompetencí jednotlivců.
Využitelnost potenciálu digitálních technologií však závislá tom, zda lidé dokážou
vnímat jejich přínos, zda budou schopni ovládat zda budou umět prakticky využít. Tento vývoj
však přináší nové společenské jevy, které rozevírají propast mezi těmi, kteří jim dokážou
přizpůsobit, těmi, kteří sami nedokážou. Protože komunikace je
podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo nepřímo
snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku,
rodinu, péči zdraví, hledání partnera apod.
Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly –
minimálně ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou
zprostředkovaného utváření, zpracování přenosu informací.)
