Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
Podpora digitálních
kompetencí spojených využíváním digitálních technologií pro vlastní další vzdělávání
a zlepšování pozice pracovním trhu jednou základních oblastí možností
zvyšování adaptability pracovní síly.
Nízká míra schopnost využívání digitálních technologií vyhledávání
a vyhodnocování informací (EUROSTAT 2014, WIP 2014), zejména částech
populace nižší kvalifikací, představuje nevyužitý potenciál digitálních technologií
ke zvyšování kvalifikace efektivity práce rámci vlastní profese. Podpora digitální
gramotnosti tak nutně doprovází přechod průmyslově založené ekonomiky
k informační ekonomice založené primárně službách terciárním sektoru.
V tomto kontextu podpora digitální gramotnosti podmínkou vyšší efektivity
ekonomiky jako celku, tudíž podmínkou výraznějšího rozvoje sektoru služeb,
ekonomického růstu růstu konkurenceschopnosti celé ekonomiky.
Strukturální posuny struktuře zaměstnanosti ekonomicky rozvinutých zemí, kam
patří ČR, vytvářejí dlouhodobější trend převisu nenaplněné poptávky pracovnících
s vyšší úrovní digitální gramotnosti jedné straně, naopak převisu nepotřebné
nabídky pracovních sil nízkou nebo žádnou digitální gramotností straně druhé./94
Podobný nárůst byl zaznamenán zaměstnaneckých pozic vyžadujících nízkou
kvalifikaci zaměstnaneckých pozic odvětví nenáročných technologické
inovace (Mossberger, Tolbert McNeal, 2008).
Politická oblast
Potenciál plynoucí rozvíjení digitální gramotnosti vztahu státním institucím vychází
z předpokladu naplňování cílů Strategického rámce rozvoje eGovernmentu 2014+, jehož
úspěšná smysluplná implementace podmíněna paralelním rozvojem příslušných
digitálních kompetencí občanů-klientů. vede snadnějšímu získávání zdrojů případě potřeby
(potřeba půjčky, hledání podnájmu, hledání nového zaměstnání).
Užívání internetu spojeno větším množstvím udržovaných sociálních kontaktů
a jejich větší diverzitou.
Využívání kombinace mobilního telefonu internetu vytváří nové formy rodinné
soudržnosti, které jsou založeny větším vzájemném kontaktu, lepší koordinaci
.
Organizace efektivně kombinující organizační změnu zaváděním digitálních
technologií jsou více konkurenceschopné lokálních globálních trzích (Castells,
2000a).
Značná část uživatelů tvrdí, užívání internetu mělo pozitivní vliv rozvoj jejich
koníčků, efektivitu práce, sociální život, kontakt rodinou kariéru (WIP 2014).
Občansko-kulturní oblast
V oblasti kvality osobního života máme dispozici následující indicie poukazující
na potenciál této oblasti (Lupač, 2015):
Pro převážnou část uživatelů USA hrál internet významnou roli vyrovnávání se
s těžkou životní situací (Horrigan Rainie, 2006). Úspěšné naplňování strategie eGovernmentu by
v symbióze naplňováním prioritních cílů Strategie digitální gramotnosti vedlo zvýšení
motivace (vnímané užitné hodnoty internetu) tím podpoře dalšího rozvíjení digitální
gramotnosti digitálního začlenění
