Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...
Když jsem roce 1900 docílil mocné výboje délce 1000 stop jiskřící proud kolem země
koule, vzpomněl jsem první nepatrné jiskry, jež jsem pozoroval své laboratoři Grand
Street cítil jsem vzrušení podobné tomu, když jsem objevil rotační magnetické pole. Viděl jsem, jaké jsou zde možnosti přistoupil
k vývoji indukčního přístroje tomto principu. Zavrhnul jsem indukční typ, obávaje se, bych
nemusel získat vlny přesně sinusového průběhu, který byl tak důležitý pro rezonanční činnost. Další nezbytností bylo vyrobit
motor schopný efektivně běžet této frekvenci dvěma přívodními dráty, což nebylo snadné
docílit. Také mnoha
dalších důvodů zdálo být žádoucí vynalézt jednodušší zařízení výrobu elektrických oscilací. Můžeme
upustit závaží určité výšky kolmo dolů, nebo jej přenést nižší úrovně jakkoli zakřivené
dráze, nevýznamné, pokud jde množství práce. Následný výzkum ukázal, lhostejné, jaké médium je
použito byl vzduch, vodík, páry rtuti, olej nebo proud elektronů, účinnost byla vždy stej
ná.
Na konci roku 1889 mých služeb Pittsburghu nebylo již třeba, tak jsem vrátil New
Yorku pokračoval experimentální práci Grand Street, kde jsem ihned začal konstruovat vy
sokofrekvenční stroje.
–. Konstrukční problémy tomto neprobádaném poli byly nebývalé zcela
mimořádné byly spojeny mnoha těžkostmi.
Díky tomu jsem ušetřil spoustu laboratorní práce. Od
doby mého časného oznámení tohoto vynálezu vešel tento univerzální užívání mnoha odvět
vích, ale čeká jej ještě větší budoucnost. Při této příležitosti jsem
přítomným inženýrům rovinu řekl nedostatcích spojených transformací pomocí této nové
metody, zejména ztrátách jiskřišti. Dalším odrazujícím rysem vysokofrekvenční
ho alternátoru jevila být proměnlivá rychlost otáčení, což značně limitovalo jeho použitelnost. Tento zákon velmi podobný zákonu, jímž řídí přeměna mechanické energie.selo soustředit přizpůsobení mého motoru těmto podmínkám.
Již dříve jsem při demonstracích před American Institute Electric Engineers všiml, se
několikrát ztratilo vyladění bylo nutné znovu nastavit, dosud nebylo vynalezeno zařízení,
které jsem vynalezl dlouho potom, čili prostředek pro řízení otáček strojů tohoto druhu ta
kové míry, změní malou část jedné otáčky při extrémním rozsahu zátěže.
V roce 1856 lord Kelvin předložil teorii vybíjení kondenzátoru, ale dosud nebyla vytvořena
praktická aplikace tohoto důležitého poznání. Naštěstí však tato stinná stránka není fatál
ní, protože při správně dimenzované rezonanci dosažitelná účinnost obvodu procent. Můj pokrok byl tak rychlý, jsem již své
přednášce roce 1891 mohl ukázat cívku dávající jiskry dlouhé pět palců
