Do vyhledávacího pole zadejte alespoň dva znaky a bude vám nabídnut seznam vydavatelství a firem. Po vybrání konkrétní položky bude zobrazen seznam všech dostupných zdrojů dané společnosti nebo vydavatele.
Nové normy v ochraně před bleskem 2. Odpovědnost projektanta a revizního technika dle nového občanského zákoníku 3. Trestní odpovědnost revizních techniků – úvaha 4. Kvalita projektů a montáží hromosvodů a svodičů přepětí 5. Stanoviska dotčených ministerstev k problematice aktivních jímačů ESE 6. Konvenční vs. nekonvenční hromosvod 7. Novostavba hotelu „chráněná“ aktivním jímačem ESE v plamenech 8. Vysokonapěťové vodiče řady HVI® 9. Vyhledávání rizik na stavbách se stanicemi mobilních operátorů 10. Komplexní řešení ochrany bytového domu 11. Komplexní řešení ochrany před bleskem pro technologické zařízení 12. DEHNventil – vlnolam bleskových proudů (Ing. Jiří Kutáč) 13. Ochrana před bleskem a přepětím pro průmyslové aplikace se zaměřením na měniče frekvence 14. Rizika spojena s instalací fotovoltaických panelů na střechách budov (Ing. Jiří Kutáč) 15. HVI vodiče 16. Co s plechovou střechou?17. Obyčejný DEHNguard - precizně vyrobený svodič přepětí typ 2 ...
Tato tiskovina slouží pro zvýšení informovanosti široké veřejnosti. Fotovoltaika a solární tepelné kolektory - porovnání. Ochrana fotovoltaických zdrojů před bleskem a přepětím. Fotovoltaika a solární tepelné kolektory - porovnání. Různě orientované fotovoltaické systémy s jedním MPP trackerem. JAKA JE NEJLEPSÍ ORIENTACE PANELU STŘEŠNÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY?
Použití: Jímací stožáry jsou vhodné k instalaci oddálených jímacích soustav hromosvodů podle ČSN EN 62305-3 (VDE 0185-305-3). Při projektování se nejčastěji využívá metoda ochranného úhlu. Ochranný úhel a je závislý na třídě LPS (hladině ohrožení LPL) a na výšce h jímače nad vztažnou rovinou. Hodnoty ochranného úhlu v závislosti na výšce jsou uvedeny v tabulce 1, obr. 1 (viz též ČSN EN 62305-3 tab. 3, DS KK2011CZ str. 157 - 159). Při projektování rozmístění stožárů lze stejným způsobem využít i metodu valící se koule (viz též ČSN EN 62305-3 tab. ...
Použití: Uzemňovací body typ M a typ K (viz obr. 1) slouží:- k připojení svodu k armování budov;- k připojení systému hlavního nebo lokálního vyrovnání potenciálů k uzemnění;- k vytvoření měřicího bodu pro měření spojitosti ocelových konstrukcí nebo pro kontrolu hodnot odporu uzemnění. Montáž uzemňovacích bodů se provádí současně ...
Technické údaje Konstrukce Varianty montáže podpůrné trubky s upevňovacími prvky Jednotlivé samostatné jímače Kombinace několika jímačů Montáž stojanů ...
Použitím toho tojímače můžete zabránit přímému úderu blesku do chráněného zařízení na střeše např. solárních či fotovoltaických panelů. Montáž jímací tyče obj. č. 123 109 je možná na hřebenáč. Tato jímací tyč se může umísťovat na hřebeny na sucho, ale i ...
Nachází se celé zařízení v ochranném prostoru jímací soustavy? Je předložen výpočet dostatečné vzdálenosti? Je v místě použití vodiče HVI dodržena firmou DEHN + SÖHNE maximální doporučená ekvivalentní dostatečná vzdálenost pro ...
Realizace prvního funkčního hromosvodu v českých zemích je přisuzována Václavu Prokopu Divišovi na konci 18. století. Princip ochranného systému zůstal zachován do současné doby. S rozvojem měření a nových vědeckých poznatků z fyziky bleskového výboje byla snaha zavedené systémy modifikovat. Vylepšené jímací tyče byly již v 19. století nabízeny různými obchodními organizacemi. Leo Szilard, spolupracovník Marie Curieové, navrhl použití radioaktivních prvků ke zlepšení ochranného účinku tyčových jímačů. Jeho nápad byl po osmnácti letech realizován firmou Helita [1]. Zmínka v české literatuře o koncepci aktivních jímačů v oboru ochrany před bleskem je v knize z roku 1957 pod názvem Bouřky a ochrana před bleskem [2]: Radioaktivní hromosvod užívá na jímačích radioaktivních solí, které způsobují ionisaci ovzduší a do určité míry zvyšují účinnost hromosvodu. Tento druh se užíval především ve Francii, ale v praxi se skoro nevyskytuje ...