Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...
budoucnu budou mít palivové články
jistě tendenci postupně nahrazovat běžné akumulátorové baterie. chytrých sítí, kterým však práce věnuje jen velmi okrajově, jsou
to systémy UPS chránící uživatele elektrických zařízení před negativními důsledky přerušení
přenosu distribuce elektřiny.
Výpadkům napájení stále ještě účinně zabránit nelze, ale lze před nimi poměrně účinně
chránit. Ten měl pomocí akumulátorové baterie napájet požadovanou zátěž. Dlouhou řadu let jsou součástí systému
zálohování datových komunikačních center, nemocnic letového dispečinku. UPS dnes běžně vyskytují jako příslušenství
stolních počítačů firmách domácnostech. Historie záložních zdrojů dlouhá několik desetiletí její
kořeny sahají experimentům započatých během druhé světové války.
Příčiny důsledky výpadků elektřiny toho plynoucí omezení přenosových
a distribučních sítí byly popsány začátku práce otevřely tak téma záložních zdrojů. Vedle tzv.74
7 Závěr
Cílem diplomové práce bylo zpracovat zadané téma věnující záložnímu
zdroji (UPS). Proto byly alespoň krátkosti nastíněny požadavky nouzové
zdroje elektrické energie, stručnosti popsána elektrická instalace zdravotnických
prostorech barevné značení zásuvkových vývodů. Vzhledem určení
navrženého záložního zdroje nešlo opomenout ani zabezpečení dodávky elektřiny
ve zdravotnických zařízeních. Protože EKG
monitor napájen spínaným zdrojem, který nevyžaduje přesný sinusový průběh, výstupem
. Samotná topologie však určuje jen to, jakým způsobem bude „UPSka“ zátěž
napájet. Jak dlouho hlavně prostřednictvím jakého zdroje tomu tak bude, věcí další. Nelze však říci, setrvačníky, palivové články nebo
jiné práci jmenovaných zdrojů nebyly užívány.
Z popsaných zdrojů převažují pro zálohování zařízení nižších výkonů sekundární články,
tj. Pro zálohování zařízení vyšších výkonů jsou nejčastěji
užívány motorgenerátory díky poměrně snadné obsluze dlouhé době provozu omezené
de facto jen množstvím zásob paliva. Během let
postupně vznikalo několik různých topologií záložních zdrojů rozšiřující nabídkou
zařízení trhu docházelo matoucím popisům zařazením nesprávných kategorií. Záložní
zdroje nalezly uplatnění všude tam, kde nutné zásobovat energií požadované zařízení,
které svou nefunkčností důsledku výpadku elektřiny mohlo způsobit nějakou škodu
na majetku, zdraví dokonce lidských životech.
Přesné rozdělení, včetně blokových schémat popisu jednotlivých architektur práci, bylo
proto nabíledni. Teoreticky rozebrat vlastnosti zdrojů elektrické energie těchto zařízeních
a popsat jednotlivé typy záložních zdrojů. akumulátory (zejména olověné). Zátěží,
pro kterou byl záložní zdroj konstruován, byl EKG monitorovací systém.
Celá teoretická část předcházela hlavně směřovala návrhu realizaci vlastního
záložního zdroje
