Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...
Nižší teploty snižují kapacitu (baterie nelze dobíjet plné
kapacity) zároveň zvyšují vnitřní elektrický odpor.). Řadu faktorů
z výše jmenovaných lze omezit jen tím, uživatel bude postupovat při použití
a uskladnění dle doporučení výrobce, tzn.
Hluboké vybití, které bylo zmíněno souvislosti neúplným nabíjením, projevuje
malou hustotou elektrolytu, způsobenou úbytkem aniontů 𝑆𝑂4
2−
z elektrolytu důsledkem
jejich reakce aktivními hmotami elektrod.56
(plynování), snižuje hladinu elektrolytu atd.
Obaly akumulátorů jsou obvykle vyráběny plastů mají něco tenčí provedení než dřívější
pryžové zpracování. Taktéž
lze hlubokému vybití předcházet upravením provozního režimu tak, aby byl akumulátoru
odebírán proud maximálně 80% jeho skutečně dosahované kapacity. Nastavením nabíjení správnou hodnotu
a nabíjení znaků plného nabití tento negativní jev výrazně omezí. Optimální teplota pro staniční akumulátory
se pohybuje kolem °C. Kromě záměrného
hlubokého vybíjení může docházet určitých podmínek vysokému samovybíjení. Při poškození obalu akumulátoru typu VRLA nemusí dojít ihned ztrátě
funkčnosti, ale vlivem narušení uzavřeného systému pro rekombinaci kyslíku záporných
. Akumulátor bude uskladňován čistém suchém prostředí
při vhodných teplotách. Při teplotách okolo bodu mrznutí
elektrolytu jsou baterie nepoužitelné.
Mechanické poškození akumulátoru při správné obsluze takřka vyloučeno, přesto
i němu může dojít, nejčastěji při transportu, nevhodném uskladnění nebo při provozu., akumulátorů, kterých nutno elektrolyt
doplňovat, bude doplňován správném množství čistotě (destilovaná voda, nikoliv voda
se zbytky chemikálií apod.
Vysoké samovybíjení běžného „fyziologického“ samovybíjení akumulátoru liší
mnohem větší ztrátou kapacity během daného časového úseku často bývá způsobeno
vnějšími vlivy prostředí, kterých akumulátor používán nebo uskladněn, nečistotami
v doplňované vodě, elektrolytu, ale třeba také samotným stářím baterie. Při vyšších
teplotách dochází urychlování chemických reakcí, jejichž následkem sice může něco
málo zvednout kapacita akumulátorů, ale současně dochází nárůstu samovybíjení,
úbytkům vody elektrolytu VRLA jeho vysychání) konečném důsledku snižování
životnosti %). Dochází němu tehdy, pokud akumulátor
vybíjen pod konečné vybíjecí napětí stanované výrobcem baterie (tomuto jevu předchází
u realizovaného záložního zdroje řídící obvod pomocí komparátoru tranzistorem).
Vysoké nebo naopak nízké teploty akumulátoru příliš neprozpívají
