Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...
51
Na obr. druhém pásmu dochází přeměně síranu olovnatého, přičemž napětí
dosahuje hodnoty 2,35 článek. Pokles kapacity jmenovité hodnoty bývá
považován konec životnosti. [4]
6.
Schopnost akumulátoru dodávat elektrickou energii určité velikosti definuje jeho
kapacita. Hodnota tohoto
napětí závisí více faktorech; intenzitě vybíjecího proudu vnitřním elektrickém odporu
akumulátoru. [4], [23]
V případě opačného procesu vybíjení existuje předepsaná hodnota akumulátoru,
při které vybíjení požadováno ukončené konečné vybíjecí napětí. Stoupne-li však napětí ještě něco výše (nad 2,4 V),
začne kromě síranu rozkládat voda vzniku kyslíku vodíku, což nežádoucí stav,
neboť dochází plynování akumulátoru. Pokud došlo rozložení všeho síranu zvýšení
napětí článku kritické mezi 2,8 přestane napětí zvyšovat všechna energie se
vynaloží rozklad vody masivního „plynování“.
V případě nabíjecí křivky zaznamenán prudký nárůst prvním pásmu při začátku nabíjení
doprovázený tvorbou kyseliny pórech olověných desek tím zvyšování hustoty
elektrolytu. (předcházející str.
Pokud došlo dlouhodobému uskladnění akumulátoru, nutno mít paměti,
že baterie uskladňují plně nabité, čisté, suché hlavně suchém prostředí nad bodem
mrazu tím, jsou buďto dobíjeny jednou měsíčně anebo trvale napětí 2,33 článek.2 Staniční akumulátory jejich konstrukce
Staniční akumulátory, vyráběné kapacitou 000 Ah, slouží obvykle
k nepřetržitému dobíjení požadované zátěže prostřednictvím elektrické energie uložené
. Teoretická kapacita akumulátoru udávaná jednotkách samozřejmě něco
větší, než skutečně využitelná kapacita, která navíc ovlivňována vnější teplotou velikostí
vybíjejícího proudu. životnost akumulátoru má
vliv konstrukce elektrod, provoz neposlední řadě použitá nabíječka.3.
Protože akumulátorech elektrolytem dochází neustále chemickým reakcím,
je skladování spíše nouzovou záležitostí, neboť celkové životnosti akumulátoru
se započítá toto uskladnění. Při vyšších teplotách (nad 20°C)
mírně kapacita akumulátoru narůstá, ovšem druhou stranu dochází snížení jeho
životnosti při trvale zvýšené teplotě 10°C). Při vybíjení třeba dávat pozor to, aby nebylo baterie odebíráno více,
než její jmenovitá kapacita. Životnost trvale
dobíjených akumulátorů udává rocích.) jsou znázorněny tři pásma, kterými křivky prochází. Při narůstajících velikostech vybíjecích proudů neklesala jen
využitelná kapacita akumulátoru, ale také doba, kterou byl akumulátor vybíjen. Jak již
bylo zmíněno, kapacita ovlivněna samotnou teplotou
