Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...
Navržený záložní zdroj skládá několika dílčích částí.
6. Záložní zdroj monitorovacího systému je
navržen tak, aby pracoval dvou, respektive třech stavech, které mohou během jeho
používání nastat.
Maximální doba zálohování připojeného monitoru nouzovém režimu přibližně min.1 Řídící obvod záložního zdroje
Pro správnou činnost záložního zdroje nezbytně nutný řídící obvod, který zajistí
přepínání mezi jednotlivými provozními režimy.
Záložní zdroj měl být schopen během výpadku hlavního síťového napájení zásobovat
připojený monitorovací systém, znovuobnovení dodávky napájení elektrické sítě
nebo doby náběhu hlavního nouzového zdroje napájení.42
6 Návrh realizace záložního zdroje (UPS)
V této kapitole popsán návrh částečná realizace vlastního záložního zdroje (UPS).
Obrázek 16. Schéma záložního zdroje zjednodušenými bloky
. Jedná řídící obvod, síťový
zdroj, nabíječku akumulátoru, olověný akumulátor, měnič čtyř-kvadrantovým spínačem
a opticko-akustický alarm upozorňující změny stavu záložního zdroje. UPS měla dobu provozu
dodávat přičemž energetickým zdrojem akumulátor kapacitou Ah.
(Výpočet délky doby zálohování při popsané konfiguraci vychází vztahu (1))
