Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...
Princip spočívá
v přepínání mezi jednotlivými režimy.
Na trhu poslední době častěji objevují systémy, které dokáží výhody těchto obou skupin
kombinovat.
Při standardních podmínkách provozu pracuje záložní zdroj ekonomickém režimu. případě úplného výpadku napájení nebo trvalé
nepravidelnosti napájení použije zařízení pro dodávku energie akumulátor. (UPS modul výkonem kolem 500 bude energeticky
účinnější, než modul výkonem 5kW při stejné konstrukci. [34]
Energetickou účinnost nejvíce ovlivňují dva faktory.) [13], [34]
. Pokud „UPSka“ pracuje nižší energetickou
účinností, spotřebuje více energie (kterou přemění teplo) tím více třeba takový zdroj
chladit. Provozní režim, kterém záložní
zdroj pracuje, jeho samotná konstrukce. jisté
míry tom podepsal také tlak způsobený nárůstem cen energií požadavky trhu
na cenově přijatelnější efektivnější provoz záložních zdrojů. Jedná „UPSky“ nejnovějších generací umožňující tzv.
Během posledních několika let docházelo postupnému zvyšování účinnosti
záložních zdrojů tím snižování energetických ztrát. Záložní zdroje architekturou pasivní zálohy nebo
interakce sítí dosahují vyšší účinnosti (98 oproti topologii dvojitou konverzí (93%). Pokud dojde výkyvu hodnot vstupního napětí
natolik, aby mohlo ohrozit zařízení napájené pomocí UPS, dojde automatickému
přepnutí režimu dvojité konverze. vyšší efektivitě lze mluvit taktéž
v souvislosti většími moduly UPS, protože rozdíl těch menších energie
spotřebovávána ovládací elektronikou pomocnými komponenty vzhledem celkovému
příkonu procentuálně menší. Jedním důležitých
parametrů záložních zdrojů jejich účinnost. 80. tomto režimu
pracuje okamžiku obnovení napájení sítě.
Stabilizuje napětí bezpečných mezích. Právě tento fakt třeba brát úvahu jak
při výběru hotového zálohovacího zařízení, tak při jeho návrhu. Přesto bylo díky novým
technologiím optimalizaci jednotlivých součástí dosaženo účinnosti. další dekádu jejich efektivita zvedla
v průměru přelomu tisíciletí efektivita zvedla dokonce Další nárůst
už přece jen nedosahoval strmosti nárůstu jako letech předešlých. letech minulého století
dosahovala účinnost nejlepších zařízení 80%.25
3. multi-modový provoz
(někdy označovaný jako „eco-mode“ režim vysokou účinností). Navíc vyšší pracovní teplota negativně působí životnost použitých součástek,
čímž nejen klesá životnost zařízení jako celku, ale rovněž jeho celková účinnost.3 Účinnost záložních zdrojů
Každá jmenovaných topologií svá pozitiva negativa, která jsou dána
vlastnostmi jednotlivých zařízení vycházejících těchto architektur.
Naopak čím pracuje účinněji, tím méně tepla vytváří tím lépe využívá drahocennou
energii (zejména případě bateriového napájení)
