Blokové schéma dekodéru MPEG-2, [1]
1.
Blokové schéma kodéru MPEG-4 AVC nakresleno obr.32. Využívá všech popsaných principů MPEG-2, doplněných řadou dílčích
vylepšení, nichž nejdůležitější jsou:
různý tvar velikost bloků pro pohybovou kompenzaci (stromová struktura),
interpredikce intrapredikce,
celočíselná transformace odvozená DCT body),
filtr pro potlačení blokové struktury obrazu,
vylepšené entropické kódování VLC pod označením CAVLC (Context Adaptive VLC) a
CABAC (Context Adaptive Binary Arithmetic Coding) další.), které kódují samostatně. Po
zaplnění vyrovnávací paměti obrazovým signálem začíná dekódování signálu. Vytvořila jej skupina JVT (Joint
Video Team), která vznikla spojením skupiny MPEG (ISO/IEC) skupiny VCEG (Video Coding
Experts Group, ITU-T).
Obr. 1. Barevně jsou
označeny bloky, které označují nové způsoby zpracování signálů srovnání MPEG-2.
Každý obraz (snímek) rozdělen řadu obrazových objektů různého tvaru (např.
Poznámka: Pod označením MPEG-4 nebo také H.263 existuje standard, který však nepoužívá
pro digitální televizi !!! určen pro různé multimediální aplikace poskytuje velký
rozsah bitových rychlostí (4,8 kbit/s Mbit/s) různé rozlišení kvalitu obrazu.
Pro stejnou kvalitu obrazu dosahuje MPEG-4 AVC 60% úspory bitového toku ve
srovnání MPEG-2. Cílem prací bylo vytvoření standardu účinnější kompresí srovnání s
předchozími standardy MPEG-2, MPEG-4 apod.Digitální televizní soustavy
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
37
vyrovnávací paměti přenášen záhlaví každé obrazové sekvence.264/AVC, byl schválen roce 2003.4 Standard MPEG-4 AVC
Standard MPEG-4 AVC (Advanced Video Coding), označovaný také MPEG-4 part 10
nebo podle ITU také H.33. záhlaví každého snímku
se přenáší údaj době naplnění vyrovnávací paměti prázdného zaplněného stavu. Byl navržen především pro televizní standardy
HDTV, DVB-H aj. Kodeky mají označení
DivX, XVid aj.
postava, stůl, pozadí apod. Následuje dekodér diferenční pulzní kódované modulace, který jako první
uloží své paměti snímek Ten využívá pro predikci snímku oba snímky se
využívají pro predikci snímků dalším bloku snímky přemístí původního pořadí. Ve
výstupním bloku dochází případě potřeby změně formátu vzorkování. Nejdříve se
provádí entropické dekódování, potom inverzní kvantování inverzní diskrétní kosinová
transformace IDCT. 1.3.
