Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 34 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Základní (hlavní) bitový tok (tzv. 1.27). Při vodorovně se pohybujících svislých hranách obrazu vzniká chyba predikce důsledku časového posuvu lichého a sudého půlsnímku. Strmější způsob vyčítání koeficientů ovlivní délku běhu nul, a proto musí být použita modifikovaná tabulka Huffmanova kódu. 1. Referenční snímky referenční makrobloky možné volit několikerým způsobem.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 34 1.2 Celosnímkový půlsnímkový mód predikce Prokládané řádkování, které možné standardu MPEG-2 použít, výrazným způsobem rozšiřuje možnosti predikce.3 Profil odstupňovaný podle SNR Velkou předností standardu MPEG-2 využití hierarchického kódování. Jeho podstata spočívá složení výsledného bitového toku dvou, případně tří částí. Navíc kvantování MPEG-2 nelineární, přesněji lineární čtyřech úsecích. Výsledný počet frekvenčních koeficientů vuG bude menší než případě, kdy blok vzorků vytvořen řádků lichého sudého půlsnímku (obr. Při pohybu v obraze výhodnější provádět diskrétní kosinovou transformaci nad bloky vzorků složených z řádků téhož půlsnímku, obr. Pokud jsou bloky makrobloku složeny vzorků stejného půlsnímku (pouze lichého nebo pouze sudého, obr.29. Pro snímek nutný pouze jeden vektor pohybu, pro snímek pouze dva vektory pohybu. Prokládané řádkování obrazu vliv další operace zpracování signálů.3.29 nakreslen způsob vyčítání koeficientů vuS , z bloku při půlsnímkovém módu.3. dolní vrstva) přenáší základní informace obrazovém signálu, zatímco přídavný bitový tok (tzv. Predikce přesnější, ale potřeba dvojnásobný počet vektorů pohybu. Je vhodná pro statický obraz. 1. Predikci lze provádět celosnímkovém nebo půlsnímkovém módu. V případě, kdy jsou bloky makrobloku vytvořeny střídáním vzorků lichých sudých řádků (obr. Rychlost ukládání bitového toku vyrovnávací paměti lze měnit kvantovacím obvodu přídavným redukčním činitelem v poměru 1:2000. Predikce provádí postupně pro obě části makrobloku, tj. V takovém případě vzájemná korelace vzorků menší, protože lichý sudý půlsnímek jsou časově posunuté msTS 20 Zvýšenému počtu větších frekvenčních koeficientů, především ve svislém směru, jsou přizpůsobeny kvantizační tabulky tabulky pro Huffmanovo kódování. 1. Malé hodnoty vzorků (do hodnoty 256) přenášejí beze změny, při větších hodnotách vzorky postupně kvantují menší strmostí. U půlsnímkového módu predikce jsou oba půlsnímky téhož snímku považovány za samostatné snímky mohou být kódovány jako snímky Používá pro pohyblivé obrazy.28. Vyčítání koeficientů bloku při půlsnímkovém módu, [1] . 1.27), nazývá predikce celosnímkovou. Rovněž vyčítání kvantovaných frekvenčních koeficientů vuS bloku prokládaného řádkování jiné než progresivního řádkování. U celosnímkového módu predikce jsou oba půlsnímky téhož snímku stejného typu (P, I). obr.3.3. horní vrstva) přenáší doplňkové informace, které obrazový signál S(0,0) Obr. 1. určují dva vektory pohybu, pro bloky lichého sudého půlsnímku. Původní 12-ti bitový signál tak převede 10-ti bitový. Celosnímkový půlsnímkový mód predikce přepíná kodér podle potřeby, avšak pouze celých snímcích.28), nazývá se predikce půlsnímkovou. 1