Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 21 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dekodéru jsou přenesené kvantované frekvenční koeficienty násobeny čísly kvantizační tabulky, která musí být přenesena společně komprimovaným signálem. 1. Druhý symbol kódu vyjadřuje hodnotu tohoto nenulového koeficientu. Tím se opět výrazně zvyšuje komprimace signálu. 1. Vyčítání kvantovaných koeficientů bloku způsobem „cik-cak“ Sériový sled koeficientů každého bloku podroben entropickému kódování využitím Huffmanova kódu, tedy kódu proměnnou délkou slova VLC (Variable Lenght Coding). Blok frekvenčních koeficientů podroben transformaci IDCT, jejímž výsledkem dekódovaný blok vzorků jasového signálu. Řada koeficientů nulových některé nich proto nepřenášejí (viz dále). Proces prahování nevratný tedy ztrátový. Vypočítané frekvenční koeficienty mohou být záporné, případně nulové. Takto vytvořený sled koeficientů odpovídá postupnému zmenšování hodnot frekvenčních koeficientů s rostoucí frekvencí. důvodů zaokrouhlování výsledků uvedených matematických operací redukce irelevance (volbou vhodné kvantizační tabulky) nejsou původní dekódovaný blok zcela identické hodnoty jednotlivých vzorků mohou nepatrně lišit. 1. Při relativně nízké prahové hodnotě bude zanedbáno minimum koeficientů, proto kvalita obrazu téměř nezhorší, avšak komprimace signálu nebude vysoká. Obr. Pro blok kvantovaných koeficientů nakreslený _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 21 . pro MPEG-1, MPEG-2), bývá tabulka uložena v paměti dekodéru. Následně jednotlivé frekvenční koeficienty bloku dělí čísly kvantizační tabulky.16.16a. První symbol kódu obsahuje údaj počtu nulových koeficientů, tzv. Kódují skupiny koeficientů skládající určitého počtu sobě jdoucích nulových koeficientů následujícího prvního nenulového koeficientu. V případě použití standardizované tabulky (např. délka běhu (Run Length) a počtu bitů potřebných pro kódování následujícího nenulového koeficientu. 1. Tyto nulové koeficienty dekodéru nepřenášejí.15, [1].16b koeficient velikost -1) po koeficient nejvyšší frekvencí jsou obvykle již všechny koeficienty nulové. Příklad zpracování signálu kodéru dekodéru JPEG použitím kvantizačních tabulek je uveden obr. Výsledkem blok kvantovaných frekvenčních koeficientů, které jsou malé lze je proto vyjádřit menším počtem bitů. určitého koeficientu obr.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ Komprimace signálu však bude vysoká. 1. Blok vzorků jasového signálu, pro názornost vyjádřených dekadickými čísly, podroben FDCT.5 Entropické kódování Po kvantování, případně prahování, kvantované frekvenční koeficienty vuS , vyčítají každého bloku podle úhlopříčky způsobem označovaným „cik-cak“, obr. Stejnosměrná složka signálu bloku, tedy koeficient  7,7S   0,0S přenáší samostatně jako diference mezi hodnotou koeficientu právě kódovaného předchozího bloku. Sled koeficientů zakončen symbolem EOB (End Of Block).1.3