Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 21 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto nulové koeficienty dekodéru nepřenášejí.3. Pro blok kvantovaných koeficientů nakreslený _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 21 . Kódují skupiny koeficientů skládající určitého počtu sobě jdoucích nulových koeficientů následujícího prvního nenulového koeficientu. Příklad zpracování signálu kodéru dekodéru JPEG použitím kvantizačních tabulek je uveden obr.16b koeficient velikost -1) po koeficient nejvyšší frekvencí jsou obvykle již všechny koeficienty nulové. Blok vzorků jasového signálu, pro názornost vyjádřených dekadickými čísly, podroben FDCT.16a. 1.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ Komprimace signálu však bude vysoká.15, [1]. důvodů zaokrouhlování výsledků uvedených matematických operací redukce irelevance (volbou vhodné kvantizační tabulky) nejsou původní dekódovaný blok zcela identické hodnoty jednotlivých vzorků mohou nepatrně lišit. 1. Řada koeficientů nulových některé nich proto nepřenášejí (viz dále). 1. Výsledkem blok kvantovaných frekvenčních koeficientů, které jsou malé lze je proto vyjádřit menším počtem bitů. 1. pro MPEG-1, MPEG-2), bývá tabulka uložena v paměti dekodéru. První symbol kódu obsahuje údaj počtu nulových koeficientů, tzv. délka běhu (Run Length) a počtu bitů potřebných pro kódování následujícího nenulového koeficientu. Vyčítání kvantovaných koeficientů bloku způsobem „cik-cak“ Sériový sled koeficientů každého bloku podroben entropickému kódování využitím Huffmanova kódu, tedy kódu proměnnou délkou slova VLC (Variable Lenght Coding). Vypočítané frekvenční koeficienty mohou být záporné, případně nulové.1. Takto vytvořený sled koeficientů odpovídá postupnému zmenšování hodnot frekvenčních koeficientů s rostoucí frekvencí. Proces prahování nevratný tedy ztrátový. určitého koeficientu obr. Sled koeficientů zakončen symbolem EOB (End Of Block). Blok frekvenčních koeficientů podroben transformaci IDCT, jejímž výsledkem dekódovaný blok vzorků jasového signálu. V případě použití standardizované tabulky (např. 1. Při relativně nízké prahové hodnotě bude zanedbáno minimum koeficientů, proto kvalita obrazu téměř nezhorší, avšak komprimace signálu nebude vysoká. Následně jednotlivé frekvenční koeficienty bloku dělí čísly kvantizační tabulky.16. Druhý symbol kódu vyjadřuje hodnotu tohoto nenulového koeficientu. dekodéru jsou přenesené kvantované frekvenční koeficienty násobeny čísly kvantizační tabulky, která musí být přenesena společně komprimovaným signálem. Obr.5 Entropické kódování Po kvantování, případně prahování, kvantované frekvenční koeficienty vuS , vyčítají každého bloku podle úhlopříčky způsobem označovaným „cik-cak“, obr. Tím se opět výrazně zvyšuje komprimace signálu. Stejnosměrná složka signálu bloku, tedy koeficient  7,7S   0,0S přenáší samostatně jako diference mezi hodnotou koeficientu právě kódovaného předchozího bloku