Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 21 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
pro MPEG-1, MPEG-2), bývá tabulka uložena v paměti dekodéru. 1.1. 1. Vyčítání kvantovaných koeficientů bloku způsobem „cik-cak“ Sériový sled koeficientů každého bloku podroben entropickému kódování využitím Huffmanova kódu, tedy kódu proměnnou délkou slova VLC (Variable Lenght Coding). Blok vzorků jasového signálu, pro názornost vyjádřených dekadickými čísly, podroben FDCT. První symbol kódu obsahuje údaj počtu nulových koeficientů, tzv.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ Komprimace signálu však bude vysoká. Takto vytvořený sled koeficientů odpovídá postupnému zmenšování hodnot frekvenčních koeficientů s rostoucí frekvencí. Druhý symbol kódu vyjadřuje hodnotu tohoto nenulového koeficientu. Následně jednotlivé frekvenční koeficienty bloku dělí čísly kvantizační tabulky. Vypočítané frekvenční koeficienty mohou být záporné, případně nulové. Proces prahování nevratný tedy ztrátový. Blok frekvenčních koeficientů podroben transformaci IDCT, jejímž výsledkem dekódovaný blok vzorků jasového signálu. Kódují skupiny koeficientů skládající určitého počtu sobě jdoucích nulových koeficientů následujícího prvního nenulového koeficientu.5 Entropické kódování Po kvantování, případně prahování, kvantované frekvenční koeficienty vuS , vyčítají každého bloku podle úhlopříčky způsobem označovaným „cik-cak“, obr. Pro blok kvantovaných koeficientů nakreslený _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 21 .16. 1.16a. Při relativně nízké prahové hodnotě bude zanedbáno minimum koeficientů, proto kvalita obrazu téměř nezhorší, avšak komprimace signálu nebude vysoká. Příklad zpracování signálu kodéru dekodéru JPEG použitím kvantizačních tabulek je uveden obr. 1. Obr.16b koeficient velikost -1) po koeficient nejvyšší frekvencí jsou obvykle již všechny koeficienty nulové. V případě použití standardizované tabulky (např. Stejnosměrná složka signálu bloku, tedy koeficient  7,7S   0,0S přenáší samostatně jako diference mezi hodnotou koeficientu právě kódovaného předchozího bloku. určitého koeficientu obr.15, [1].3. Tyto nulové koeficienty dekodéru nepřenášejí. dekodéru jsou přenesené kvantované frekvenční koeficienty násobeny čísly kvantizační tabulky, která musí být přenesena společně komprimovaným signálem. Tím se opět výrazně zvyšuje komprimace signálu. Řada koeficientů nulových některé nich proto nepřenášejí (viz dále). délka běhu (Run Length) a počtu bitů potřebných pro kódování následujícího nenulového koeficientu. Sled koeficientů zakončen symbolem EOB (End Of Block). 1. důvodů zaokrouhlování výsledků uvedených matematických operací redukce irelevance (volbou vhodné kvantizační tabulky) nejsou původní dekódovaný blok zcela identické hodnoty jednotlivých vzorků mohou nepatrně lišit. Výsledkem blok kvantovaných frekvenčních koeficientů, které jsou malé lze je proto vyjádřit menším počtem bitů