Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 21 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při relativně nízké prahové hodnotě bude zanedbáno minimum koeficientů, proto kvalita obrazu téměř nezhorší, avšak komprimace signálu nebude vysoká. Takto vytvořený sled koeficientů odpovídá postupnému zmenšování hodnot frekvenčních koeficientů s rostoucí frekvencí.16a.1.16. Pro blok kvantovaných koeficientů nakreslený _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 21 . Tyto nulové koeficienty dekodéru nepřenášejí.16b koeficient velikost -1) po koeficient nejvyšší frekvencí jsou obvykle již všechny koeficienty nulové. dekodéru jsou přenesené kvantované frekvenční koeficienty násobeny čísly kvantizační tabulky, která musí být přenesena společně komprimovaným signálem. 1. Vyčítání kvantovaných koeficientů bloku způsobem „cik-cak“ Sériový sled koeficientů každého bloku podroben entropickému kódování využitím Huffmanova kódu, tedy kódu proměnnou délkou slova VLC (Variable Lenght Coding).Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ Komprimace signálu však bude vysoká. 1.3. Stejnosměrná složka signálu bloku, tedy koeficient  7,7S   0,0S přenáší samostatně jako diference mezi hodnotou koeficientu právě kódovaného předchozího bloku. délka běhu (Run Length) a počtu bitů potřebných pro kódování následujícího nenulového koeficientu. Blok vzorků jasového signálu, pro názornost vyjádřených dekadickými čísly, podroben FDCT. důvodů zaokrouhlování výsledků uvedených matematických operací redukce irelevance (volbou vhodné kvantizační tabulky) nejsou původní dekódovaný blok zcela identické hodnoty jednotlivých vzorků mohou nepatrně lišit. V případě použití standardizované tabulky (např. První symbol kódu obsahuje údaj počtu nulových koeficientů, tzv.15, [1]. Tím se opět výrazně zvyšuje komprimace signálu. 1. Kódují skupiny koeficientů skládající určitého počtu sobě jdoucích nulových koeficientů následujícího prvního nenulového koeficientu. Výsledkem blok kvantovaných frekvenčních koeficientů, které jsou malé lze je proto vyjádřit menším počtem bitů. pro MPEG-1, MPEG-2), bývá tabulka uložena v paměti dekodéru. Sled koeficientů zakončen symbolem EOB (End Of Block). Řada koeficientů nulových některé nich proto nepřenášejí (viz dále). Vypočítané frekvenční koeficienty mohou být záporné, případně nulové. Příklad zpracování signálu kodéru dekodéru JPEG použitím kvantizačních tabulek je uveden obr. Následně jednotlivé frekvenční koeficienty bloku dělí čísly kvantizační tabulky. Obr. Blok frekvenčních koeficientů podroben transformaci IDCT, jejímž výsledkem dekódovaný blok vzorků jasového signálu. 1. 1.5 Entropické kódování Po kvantování, případně prahování, kvantované frekvenční koeficienty vuS , vyčítají každého bloku podle úhlopříčky způsobem označovaným „cik-cak“, obr. Proces prahování nevratný tedy ztrátový. určitého koeficientu obr. Druhý symbol kódu vyjadřuje hodnotu tohoto nenulového koeficientu