Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 15 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jednotlivé body obrazu jsou charakterizovány základními parametry, jasem, barevným tónem sytostí, které jsou vyjádřeny jasovým dvěma chrominančními signály. Přitom dílčí irelevantní složky mohou být signálu odstraněny již při jeho digitalizaci. Ztrátu dílčích složek tím přesnosti chrominančních signálů však lidské oko téměř nepostřehne, protože jeho barevná rozlišovací schopnost nižší než jeho rozlišovací schopnost pro jasový signál. Například Walshova-Hadamardova transformace pořadím podle Hadamarda nebo pořadím podle Walshe) využívá systém ortogonálních Walshových funkcí, které mohou nabývat pouze hodnot +1.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ Kvantitativní posouzení procesu zdrojového kódování provádí pomocí veličiny nazývané komprimační neboli kompresní poměr (Compress Ratio), definované vztahem   výst vst R R CR (1. Nejúčinnější transformací pohledu nejmenší rozlohy výsledné matice frekvenčních koeficientů transformace Karhunenova-Loeveho (KLT), využívající statistické vlastnosti signálu určeného transformaci, tj. Podvzorkováním chrominančních signálů se však výrazně sníží přenosová rychlost výsledného obrazového signálu, tab. Redukce irelevance nevratný proces dochází při něm ke ztrátě informace, [10]. obrazu, jehož jasový signál charakter šumového signálu, vzájemná korelace parametrů sousedních bodů velice nízká, případně nulová, proto zdrojové kódování přestává být účinné nedochází téměř žádné redukci bitového toku.1.11) kde jsou přenosové rychlosti digitálních signálů vstupu výstupu kodéru zdroje, vyjádřené Komprimační poměr také někdy udává tvaru x:1, např. 5:1. její redukci používá nejčastěji některá diskrétní ortogonální transformace. vstR výstR bit s Redundance (nadbytečnost) obecně definována jako větší množství dat, než je množství nezbytně nutné pro přenos dané informace vzhledem ztrátám komunikačním kanálu. tedy množství znaků, symbolů nebo bitů uvažovaném digitálním signálu, které je možné eliminovat, aniž došlo ztrátě užitečné informace. Míra redukce irelevance subjektivní veličinou její stanovení se provádí statistickým vyhodnocením výsledků testování kvality obrazu velkém počtu diváků. Pro komprimaci signálů některých typů obrazů však výhodnější, buď z pohledu komprimačního poměru nebo pohledu jednoduchosti výpočtu, použít jiný typ transformace. redukci irelevance obrazových signálů využívá především maskovacího jevu lidského zraku, který spočívá omezených schopnostech lidského oka rozeznat jemné prostorové detaily, případně detaily barevných ploch. Transformačního kódování tím účinnější, čím větší vzájemná korelace příslušných parametrů sousedních bodů obrazu. měnící své transformační _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 15 . 1. Míra ztrát dílčích složek obrazového signálu rozhoduje kvalitě výsledného obrazu. Při výpočtu transformace nejsou nutné operace násobení, ale provádí pouze sečítání odečítání. Prostorová redundance vzniká důsledku vzájemné korelace jednotlivých parametrů sousedních bodů obrazu. Irelevance obecně definována jako nepodstatná (zbytečná) složka informace, kterou je možné zdrojovém kodéru zcela potlačit dále již nepřenášet, neboť příjemcem přijímací straně stejně nemůže být vnímána. U obrazových signálů redukují především dva základní typy redundance: prostorová a časová. Lze odvodit diskrétní Fourierovy transformace vhodnou substitucí. Redukce redundance vratný proces nedochází při něm ztrátě informace, [10]. Nejčastěji používá dvojrozměrná diskrétní kosinová transformace 2D-DCT, která při výpočtu využívá funkce kosinus. některých formátů vzorkování signálu jsou chrominanční signály podvzorkovány a tím úmyslně snižuje „kvalita“ obrazu. Redukce redundance signálu tedy proces bezeztrátový, zatímco redukce irelevance signálu proces ztrátový