Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 15 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Podvzorkováním chrominančních signálů se však výrazně sníží přenosová rychlost výsledného obrazového signálu, tab. U obrazových signálů redukují především dva základní typy redundance: prostorová a časová. Irelevance obecně definována jako nepodstatná (zbytečná) složka informace, kterou je možné zdrojovém kodéru zcela potlačit dále již nepřenášet, neboť příjemcem přijímací straně stejně nemůže být vnímána. Pro komprimaci signálů některých typů obrazů však výhodnější, buď z pohledu komprimačního poměru nebo pohledu jednoduchosti výpočtu, použít jiný typ transformace. tedy množství znaků, symbolů nebo bitů uvažovaném digitálním signálu, které je možné eliminovat, aniž došlo ztrátě užitečné informace. Míra ztrát dílčích složek obrazového signálu rozhoduje kvalitě výsledného obrazu. Lze odvodit diskrétní Fourierovy transformace vhodnou substitucí. Transformačního kódování tím účinnější, čím větší vzájemná korelace příslušných parametrů sousedních bodů obrazu. její redukci používá nejčastěji některá diskrétní ortogonální transformace.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ Kvantitativní posouzení procesu zdrojového kódování provádí pomocí veličiny nazývané komprimační neboli kompresní poměr (Compress Ratio), definované vztahem   výst vst R R CR (1. Jednotlivé body obrazu jsou charakterizovány základními parametry, jasem, barevným tónem sytostí, které jsou vyjádřeny jasovým dvěma chrominančními signály. 5:1. Nejúčinnější transformací pohledu nejmenší rozlohy výsledné matice frekvenčních koeficientů transformace Karhunenova-Loeveho (KLT), využívající statistické vlastnosti signálu určeného transformaci, tj. některých formátů vzorkování signálu jsou chrominanční signály podvzorkovány a tím úmyslně snižuje „kvalita“ obrazu. Nejčastěji používá dvojrozměrná diskrétní kosinová transformace 2D-DCT, která při výpočtu využívá funkce kosinus. Například Walshova-Hadamardova transformace pořadím podle Hadamarda nebo pořadím podle Walshe) využívá systém ortogonálních Walshových funkcí, které mohou nabývat pouze hodnot +1. Redukce redundance signálu tedy proces bezeztrátový, zatímco redukce irelevance signálu proces ztrátový. redukci irelevance obrazových signálů využívá především maskovacího jevu lidského zraku, který spočívá omezených schopnostech lidského oka rozeznat jemné prostorové detaily, případně detaily barevných ploch. Přitom dílčí irelevantní složky mohou být signálu odstraněny již při jeho digitalizaci. Při výpočtu transformace nejsou nutné operace násobení, ale provádí pouze sečítání odečítání. Míra redukce irelevance subjektivní veličinou její stanovení se provádí statistickým vyhodnocením výsledků testování kvality obrazu velkém počtu diváků. Redukce irelevance nevratný proces dochází při něm ke ztrátě informace, [10].11) kde jsou přenosové rychlosti digitálních signálů vstupu výstupu kodéru zdroje, vyjádřené Komprimační poměr také někdy udává tvaru x:1, např. Prostorová redundance vzniká důsledku vzájemné korelace jednotlivých parametrů sousedních bodů obrazu. Redukce redundance vratný proces nedochází při něm ztrátě informace, [10]. vstR výstR bit s Redundance (nadbytečnost) obecně definována jako větší množství dat, než je množství nezbytně nutné pro přenos dané informace vzhledem ztrátám komunikačním kanálu. 1. Ztrátu dílčích složek tím přesnosti chrominančních signálů však lidské oko téměř nepostřehne, protože jeho barevná rozlišovací schopnost nižší než jeho rozlišovací schopnost pro jasový signál. obrazu, jehož jasový signál charakter šumového signálu, vzájemná korelace parametrů sousedních bodů velice nízká, případně nulová, proto zdrojové kódování přestává být účinné nedochází téměř žádné redukci bitového toku. měnící své transformační _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 15