Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 71 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
4. Pro svoji správnou činnost proto potřebuje zdroj světelného záření. Odpor kapalného krystalu tvoří svod kondenzátoru určuje jeho jakost. Pozorovací módy: transmisní, reflexní .12b. Při přímém módu vnímá pozorovatel větší jas při nevybuzeném článku menší jas při vybuzeném článku, což případ článku využívající Schadt-Helfrichův jev.13 naznačen průchod světla dvěma buňkami obrazovky při různých velikostech budícího napětí. obrazovkou umístěn zdroj bílého světla, které obecně polarizované. Jeho činnost lze přirovnat světelnému ventilu, který propouští světelný tok závislosti velikosti budícího napětí. Konstrukce článku je stejná jako předchozím případě, pouze jedna elektrod reflexní. Oba typy článků LC, transmisní reflexní, mohou pracovat přímém nebo nepřímém módu. Paralelně umístěné elektrody tvoří kondenzátor, jehož dielektrikem kapalný krystal.2 Konstrukce obrazovky kapalnými krystaly Obrazovky nematickými kapalnými krystaly využívající Schadt-Helfrichův jev jsou vytvořeny elementárních buněk (článků LC) pravidelně uspořádaných řádků sloupců. Na obr. propustí pouze lineárně polarizované světlo, rovině rovnoběžné mikroskopickým rýhováním Obr. 4.12a.Televizní obrazovky _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 71 Z pohledu elektrod článek jeví jako elektrický dvojpól. Rozměry buněk bývají řádově 0,2 0,2 (čtvercové) nebo 0,4 0,13 (obdélníkové). Obecně může být zdrojem světla žárovka, zářivka, elektroluminiscenční dioda LED, ale denní (sluneční) světlo. Poměrně velká časová konstanta RC příčinou delší doby odezvy článku změnu řídicího napětí. Podle vzájemné polohy zdroje světla, článku pozorovatele, rozlišují dva různé pozorovací módy jež úzce souvisí s konstrukcí článku LC. Naopak při nepřímém módu vnímá pozorovatel větší jas při vybuzeném článku. článku dvěma průchody světla (reflexní mód) jsou zdroj světla pozorovatel jedné straně článku LC, obr. Světlo dopadá zezadu obrazovku, kde umístěna polarizační fólie.12. článku jedním průchodem světla (transparentní neboli transmisní mód), článek umístěn mezi zdrojem světla pozorovatelem, obr. 4. Jednoduché náhradní elektrické schéma článku LC tedy tvoří paralelní kombinace kapacitoru rezistoru Velikost těchto prvků lze vypočítat plochy elektrod, jejich vzdálenosti, relativní permitivity kapalného krystalu ( 303 r měrného odporu kapalného krystalu cm 1010 117  Pro přesnější elektrické schéma třeba uvažovat navíc odpory přívodů, včetně odporu kapacity přechodu mezi elektrodami kapalným krystalem. Podle velikosti budícího napětí přiváděného jednotlivým buňkám kapalným krystalem jsou buňky více nebo méně průchodné pro bílé světlo, jehož zdroj umístěn obrazovkou. 4. 4. Obě elektrody jsou tomto případě transparentní. Článek není aktivním zdrojem světla.3