Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 51 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Snímání obrazu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 51 Každý CCD snímač obsahuje kromě světlocitlivých snímacích prvků, kde generován elektrický náboj, pomocné obvody pro přesun náboje výstupu snímače jeho převod na napětí.hE atomům polovodiče, nichž se uvolňují elektrony vznikají volné páry elektron-díra, tedy volné nosiče záporného náboje (elektrony) kladného náboje (díry). Tyto „nechtěné“ elektrony vznikají především v důsledku teplotní závislosti polovodiče a v důsledku jeho nečistot. Pomocné obvody představují nejsložitější část snímačů počet jejich prvků přesahuje až 3x počet snímacích prvků. 3. 3. Velikost potenciálové jámy závisí velikosti plochy kovové elektrody. 3. 3.2. Připojením kladného napětí 0FU na kovovou elektrodu, zatím ještě bez osvětlení buňky, vzniká pod kovovou elektrodou tzv. potenciálová jáma. Počet elektronů tedy celkový náboj elektronů úměrný součinu velikosti osvětlení doby osvětlení. Jedná oblast polovodiče ochuzenou majoritní nosiče náboje (díry), které jsou kladné elektrody odpuzovány.4, kde uvažován polovodič (Si) typu polovodiči typu jsou majoritními nosiči náboje díry (+), minoritními nosiči náboje jsou elektrony (-). Mezi kovovou elektrodou substrátem je tenká izolační vrstva oxidu křemičitého 2SiO . Z jedné strany substrátu společná elektroda tvořená transparentní (pro světlo propustnou) polykrystalickou křemíkovou vrstvou, na druhé straně substrátu kovová elektroda. „proud tmy“, který dosahuje hodnot řádově Jeho hodnota musí být co nejmenší. Díry jsou naopak kladné elektrody odpuzovány dále polovodiče. Čím větší kladné napětí , tím větší potenciálová jáma. Pod kladnou elektrodou se naopak seskupují „nechtěné“ elektrony, které jsou touto elektrodou přitahovány, obr. Požadovaná generace náboje nastává při osvětlením buňky, je-li napětí 0FU Fotony dopadající světlocitlivou buňku předávají svoji energii . Takto generované elektrony jsou přitahovány kladnou elektrodou zaplňují potenciálovou jámu.4. Doba osvětlení nesmí být příliš dlouhá (max. Navíc začíná projevovat tepelná generace párů elektron-díra.1 Princip generace transportu náboje Základním materiálem pro výrobu snímače CCD křemík typu nebo Elementární buňka snímače nakreslena obr. Způsobují tzv. desítky ms podle aplikace), jinak dochází saturaci potenciálové jámy náboj elektronů již není úměrný osvětlení buňky. Princip generace náboje . Jestliže napětí mezi elektrodami je nulové 0FU světlocitlivá buňka není osvětlena, jsou polovodiči pouze díry a velmi malé množství elektronů, obr.4b. Proto se Obr. 3.4a