Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 49 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. V závislosti osvětlení prvku CCD něm vytváří elektrický náboj, který možné přesouvat, podobně jako signál analogovém posuvném registru, převodníku  (elektrický náboj napětí) získat obrazový signál. Dobu sepnutí SPt spínače který bývá realizován elektronicky např. Obr. Podle technologie výroby snímače označují CCD (Charge Coupled Devices) nebo novější BCCD (Buried Charge Coupled Devices), CID (Charge Injection Devices) CMOS (Complementary Metal Oxid Semiconductor). přeměně energie světelného záření elektrický signál. 3.1 Základní pojmy Při procesu snímání obrazu dochází optoelektrické transformaci, tj.1. Podle způsobu vytváření obrazového signálu může být proces snímání obrazu buď neakumulační nebo akumulační.Snímání obrazu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 49 3 SNÍMÁNÍ OBRAZU 3.), které využívaly vnitřní nebo vnější fotoelektrický jev. Akumulační snímání: akumulace náboje, b) vybíjení kapacitoru . Zjednodušeně princip neakumulačního snímání nakreslen obr. Neakumulační snímání Obr. 3.1 Neakumulační snímání Při neakumulačním snímání elementárního obrazového bodu (pixelu, světlocitlivého bodu) vytvořený obrazový signál úměrný okamžité hodnotě osvětlení uvažovaného bodu v době jeho snímání.2. 3. osvětlení prvku. Obrazový signál formě napětí vzniká na rezistoru pouze době sepnutí spínače tuto krátkou dobu protéká obvodem proud úměrný osvětlení bodu vytváří rezistoru odpovídající napětí.1, kde uvažován pouze jeden elementární obrazový bod. Při využití vnitřního fotoelektrického jevu měnil vnitřní odpor snímacího prvku závislosti na dopadajícím světelném záření. elektronovým paprskem, lze určit celkové doby snímku SNt a celkového počtu obrazových bodů snímku, podle vztahu Ntt SNSP Neakumulační snímače mají srovnání akumulačními snímači menší citlivost. Zatím nejužívanější snímače CCD (BCCD) jsou vyrobené technologií MOS (Metal Oxid Semiconductor kovová elektroda, oxidová izolační vrstva, vrstva polovodiče). V současné době snímání obrazu používají téměř výhradně světlocitlivé monolitické snímače využívající světelné generace náboje. zbylou část doby snímku je spínač rozepnut snímán signál ostatních bodů obrazu. Tato přeměna energie dříve prováděla snímacích elektronkách (plumbikon, vidikon aj. 3. Při využití vnějšího fotoelektrického jevu elektrodách snímacího prvku vytvářelo elektrické napětí, úměrné dopadajícímu světelném záření resp