Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 23 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
10 1 x y (Y) (Z) (X) A2 A1 A3M N Obr.31) Aditivním mísením dvou barev které jsou dány svými souřadnicemi, vznikne barva která bude ležet úsečce Přesná poloha bodu určí pomocí „pákového“ pravidla, obr. Na obr. Dvě barvy jsou doplňkové (komplementární), pokud jejich mísením vznikne barva bílá (případně šedá).21. Tato definice platí pro spektrální barvy. Doplňkové barvy k barvám. úsečce bodech 1A sestrojí dvě kolmice podle obrázku. 1. 1. Předností soustavy XYZ především jednoduché číselné vyjádření barev, při kterém souřadnice přímo vyjadřuje jas barvy. Změnou jasů barev je možné měnit výslednou barvu tedy polohu bodu úsečce Čím větší bude jas barvy tím blíže bude bod bodu . Např. Dvě spektrální barvy jsou doplňkové, jestliže leží přímce procházející bodem Toho výhodou využívá při popisu purpurových barev, které nejsou obsaženy spektru slunečního světla nelze popsat vlnovou délku (vznikají mísením spektrálních barev). 1. Velikost úsečky NA2 úměrná součtu souřadnic barvy velikost úsečky MA1 je úměrná součtu souřadnic barvy Platí 1 1 2 2 111 222 2 1 23 31 y Y y Y ZYX ZYX NA MA AA AA     (1. Nejdříve určí, například barev výsledná barva 45A potom barev 45A stanoví výsledná barva 456A Změnou jasů barev lze vytvořit jakoukoliv barvu nacházející uvnitř trojúhelníku 654 AAA Uvedený poznatek platí pro jakékoliv tři barvy.20. WC WD SD [%] (1.19 naznačen způsob výpočtu sytosti barvy stanovení výsledné barvy 3A která vznikne mísení barev Při výpočtu sytosti barvy jejíž souřadnice yx, jsou známé, třeba sestrojit polopřímku která protíná obvod diagramu barev bodě Barva D proto dominantní vlnovou délku stejnou, jako spektrální barva Sytost barvy se určí jako podíl velikosti úseček podle vztahu 100.20. spektrální zelené barvě s vlnovou délkou nm510 doplňkovou barvou purpurová, které přiřazena vlnová délka zelené barvy avšak se záporným znaménkem, tedy nm510 . Přesná poloha barvy určí opět pomocí pákového pravidla, které však bude aplikovat postupně.Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 23 v soustavě RGB. Určení výsledné barvy pákovým pravidlem červená modrozelená zelená purpurová modrá žlutá Obr.31) Spojnice bodů protne úsečku 21 bodě jehož souřadnice určují výslednou barvu. 1. Aditivním mísením tří barev které diagramu barev neleží jedné přímce, vznikne výsledná barva 456A která bude diagramu barev uvnitř trojúhelníku 654 AAA