Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
Určení výsledné barvy
pákovým pravidlem
červená modrozelená
zelená purpurová
modrá žlutá
Obr.31)
Spojnice bodů protne úsečku
21 bodě jehož souřadnice určují
výslednou barvu. 1.
WC
WD
SD [%] (1. spektrální zelené barvě
s vlnovou délkou nm510 doplňkovou barvou
purpurová, které přiřazena vlnová délka zelené barvy avšak
se záporným znaménkem, tedy nm510 . úsečce bodech
1A sestrojí dvě kolmice podle obrázku.20. Dvě spektrální barvy jsou doplňkové,
jestliže leží přímce procházející bodem Toho výhodou využívá při popisu
purpurových barev, které nejsou obsaženy spektru
slunečního světla nelze popsat vlnovou délku (vznikají
mísením spektrálních barev).Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
23
v soustavě RGB.21.
Velikost úsečky NA2 úměrná součtu
souřadnic barvy velikost úsečky MA1 je
úměrná součtu souřadnic barvy Platí
1
1
2
2
111
222
2
1
23
31
y
Y
y
Y
ZYX
ZYX
NA
MA
AA
AA
(1.
Přesná poloha barvy určí opět pomocí pákového pravidla, které však bude aplikovat
postupně. Tato definice platí pro spektrální barvy. Např. Nejdříve určí, například barev výsledná barva 45A potom barev
45A stanoví výsledná barva 456A Změnou jasů barev lze vytvořit jakoukoliv
barvu nacházející uvnitř trojúhelníku 654 AAA Uvedený poznatek platí pro jakékoliv tři barvy. 1. Změnou jasů barev je
možné měnit výslednou barvu tedy polohu
bodu úsečce Čím větší bude jas
barvy tím blíže bude bod bodu . 1.
10
1
x
y
(Y)
(Z) (X)
A2
A1
A3M
N
Obr.
Aditivním mísením tří barev které diagramu barev neleží jedné
přímce, vznikne výsledná barva 456A která bude diagramu barev uvnitř trojúhelníku 654 AAA . Doplňkové barvy
k barvám.20.
Na obr. Předností soustavy XYZ především jednoduché číselné vyjádření barev, při
kterém souřadnice přímo vyjadřuje jas barvy.19 naznačen způsob výpočtu sytosti barvy stanovení výsledné barvy
3A která vznikne mísení barev Při výpočtu sytosti barvy jejíž souřadnice yx, jsou
známé, třeba sestrojit polopřímku která protíná obvod diagramu barev bodě Barva
D proto dominantní vlnovou délku stejnou, jako spektrální barva Sytost barvy se
určí jako podíl velikosti úseček podle vztahu
100.31)
Aditivním mísením dvou barev které jsou dány svými souřadnicemi, vznikne
barva která bude ležet úsečce Přesná poloha bodu určí pomocí „pákového“
pravidla, obr.
Dvě barvy jsou doplňkové (komplementární), pokud jejich mísením vznikne barva bílá
(případně šedá). 1
