Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
18
BBGGRRA .
Vynásobením těchto výkonů hodnotou PSÚ pro příslušnou barvu (obr..4.21)
Pro žlutozelenou barvu obr. Směr velikost
Obr. 1.19)
Pro kolorimetrické vyrovnání všech spektrálních barev (100 sytost) stejným
světelným výkonem jsou trojbarvé součinitele označovány nazývají spektrální
trojbarvé členitele... známého poměru jasu základních jednotek je
potom možné vypočítat jas ostatních základních jednotek 2
mcd . (1.20)
Výsledný jas barvy dán vztahem
BGR LBLGLRL .. (1.:: BGR LLL (1..,.12 výsledný jas barvy roven
jednotek81506050594312 ,,..:,.
1. 1.12 nakresleno
kolorimetrické vyrovnání neznámé
žlutozelené barvy Trojbarvé
součinitele jsou 2R 3G a
50,B kolorimetrickém
vyrovnání žlutozelená barva
popsána rovnicí
BGRA . 1.
Poměr výkonů žárovek wattech pro jednotky měření 14173 :,::: BGR . BGRA LBLGLRL (1..,,. Základní světla kolorimetru
na charakteristice PSÚ
. Každá barva vyjádřena vektorem vycházejícím počátku souřadnic.,:,.
Při aditivním mísení barev tedy lidské oko vnímá pouze výslednou barvu nerozezná
z jakých složek barva skládá. (1.13), vychází poměr
světelných toků tedy jasů základních jednotek měření
06059418010613793298119974141073 ,:,:,:,:,,... 1.18)
Některé barvy nelze
uvedeným způsobem
kolorimetricky vyrovnat, proto
musí být některé základních
světel přesunuto stranu stínítka,
kam dopadá neznámé světlo .. Jas výsledné barvy roven součtu jasů jeho jednotlivých
složek.
Rovnice kolorimetrického
vyrovnání potom např.17)
Na obr. 5032 (1.13.3 Kolorimetrické soustavy
Jestliže jsou trojbarvým součinitelům přiřazeny tři souřadnicové směry prostoru
(soustava bývá ortogonální což není podmínkou), vytvoří trojrozměrný kolorimetrický
prostor.22)
Pro absolutní hodnotu jasu 2
mcd třeba znát pro daný kolorimetr „jednotkový“ jas plochy v
2
mcd ozářené některým základních světel.. tvar
BBGGRRA XXXX
