Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 18 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
:,.  (1. Vynásobením těchto výkonů hodnotou PSÚ pro příslušnou barvu (obr. 5032  (1.. známého poměru jasu základních jednotek je potom možné vypočítat jas ostatních základních jednotek 2 mcd .,:,..22) Pro absolutní hodnotu jasu 2 mcd třeba znát pro daný kolorimetr „jednotkový“ jas plochy v 2 mcd ozářené některým základních světel..  BGRA LBLGLRL (1.12 výsledný jas barvy roven  jednotek81506050594312 ,,.. Při aditivním mísení barev tedy lidské oko vnímá pouze výslednou barvu nerozezná z jakých složek barva skládá. Jas výsledné barvy roven součtu jasů jeho jednotlivých složek..  (1..13), vychází poměr světelných toků tedy jasů základních jednotek měření  06059418010613793298119974141073 ,:,:,:,:,,.20) Výsledný jas barvy dán vztahem  BGR LBLGLRL .,.. 1. 1. Každá barva vyjádřena vektorem vycházejícím počátku souřadnic.4.Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 18  BBGGRRA ..,,.12 nakresleno kolorimetrické vyrovnání neznámé žlutozelené barvy Trojbarvé součinitele jsou 2R 3G a 50,B kolorimetrickém vyrovnání žlutozelená barva popsána rovnicí  BGRA ..17) Na obr.:: BGR LLL (1.3 Kolorimetrické soustavy Jestliže jsou trojbarvým součinitelům přiřazeny tři souřadnicové směry prostoru (soustava bývá ortogonální což není podmínkou), vytvoří trojrozměrný kolorimetrický prostor.19) Pro kolorimetrické vyrovnání všech spektrálních barev (100 sytost) stejným světelným výkonem jsou trojbarvé součinitele označovány nazývají spektrální trojbarvé členitele. Směr velikost Obr. tvar  BBGGRRA XXXX .13... Základní světla kolorimetru na charakteristice PSÚ . 1. Poměr výkonů žárovek wattech pro jednotky měření 14173 :,::: BGR . 1.21) Pro žlutozelenou barvu obr.  (1. 1.18) Některé barvy nelze uvedeným způsobem kolorimetricky vyrovnat, proto musí být některé základních světel přesunuto stranu stínítka, kam dopadá neznámé světlo . Rovnice kolorimetrického vyrovnání potom např