Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 18 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.  (1.:,. 1... známého poměru jasu základních jednotek je potom možné vypočítat jas ostatních základních jednotek 2 mcd .  BGRA LBLGLRL (1.3 Kolorimetrické soustavy Jestliže jsou trojbarvým součinitelům přiřazeny tři souřadnicové směry prostoru (soustava bývá ortogonální což není podmínkou), vytvoří trojrozměrný kolorimetrický prostor.  (1.19) Pro kolorimetrické vyrovnání všech spektrálních barev (100 sytost) stejným světelným výkonem jsou trojbarvé součinitele označovány nazývají spektrální trojbarvé členitele...18) Některé barvy nelze uvedeným způsobem kolorimetricky vyrovnat, proto musí být některé základních světel přesunuto stranu stínítka, kam dopadá neznámé světlo .4.13), vychází poměr světelných toků tedy jasů základních jednotek měření  06059418010613793298119974141073 ,:,:,:,:,,. 5032  (1. 1. Při aditivním mísení barev tedy lidské oko vnímá pouze výslednou barvu nerozezná z jakých složek barva skládá.Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 18  BBGGRRA .. Každá barva vyjádřena vektorem vycházejícím počátku souřadnic. Rovnice kolorimetrického vyrovnání potom např.17) Na obr.13.12 nakresleno kolorimetrické vyrovnání neznámé žlutozelené barvy Trojbarvé součinitele jsou 2R 3G a 50,B kolorimetrickém vyrovnání žlutozelená barva popsána rovnicí  BGRA .,.:: BGR LLL (1. tvar  BBGGRRA XXXX . 1.21) Pro žlutozelenou barvu obr.12 výsledný jas barvy roven  jednotek81506050594312 ,,..,,. Směr velikost Obr.20) Výsledný jas barvy dán vztahem  BGR LBLGLRL . Vynásobením těchto výkonů hodnotou PSÚ pro příslušnou barvu (obr.  (1. Poměr výkonů žárovek wattech pro jednotky měření 14173 :,::: BGR . Základní světla kolorimetru na charakteristice PSÚ . 1.,:,.. 1.22) Pro absolutní hodnotu jasu 2 mcd třeba znát pro daný kolorimetr „jednotkový“ jas plochy v 2 mcd ozářené některým základních světel... Jas výsledné barvy roven součtu jasů jeho jednotlivých složek.