Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 18 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1.  (1. Směr velikost Obr.13. Základní světla kolorimetru na charakteristice PSÚ .. Při aditivním mísení barev tedy lidské oko vnímá pouze výslednou barvu nerozezná z jakých složek barva skládá.:,.20) Výsledný jas barvy dán vztahem  BGR LBLGLRL .13), vychází poměr světelných toků tedy jasů základních jednotek měření  06059418010613793298119974141073 ,:,:,:,:,,... 5032  (1. 1.4. Vynásobením těchto výkonů hodnotou PSÚ pro příslušnou barvu (obr.,:,..,.12 výsledný jas barvy roven  jednotek81506050594312 ,,... tvar  BBGGRRA XXXX .18) Některé barvy nelze uvedeným způsobem kolorimetricky vyrovnat, proto musí být některé základních světel přesunuto stranu stínítka, kam dopadá neznámé světlo .Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 18  BBGGRRA .21) Pro žlutozelenou barvu obr.  (1.:: BGR LLL (1.. 1..  BGRA LBLGLRL (1..17) Na obr. Rovnice kolorimetrického vyrovnání potom např.22) Pro absolutní hodnotu jasu 2 mcd třeba znát pro daný kolorimetr „jednotkový“ jas plochy v 2 mcd ozářené některým základních světel.  (1. 1.19) Pro kolorimetrické vyrovnání všech spektrálních barev (100 sytost) stejným světelným výkonem jsou trojbarvé součinitele označovány nazývají spektrální trojbarvé členitele. Poměr výkonů žárovek wattech pro jednotky měření 14173 :,::: BGR ..12 nakresleno kolorimetrické vyrovnání neznámé žlutozelené barvy Trojbarvé součinitele jsou 2R 3G a 50,B kolorimetrickém vyrovnání žlutozelená barva popsána rovnicí  BGRA . Jas výsledné barvy roven součtu jasů jeho jednotlivých složek. Každá barva vyjádřena vektorem vycházejícím počátku souřadnic. 1.. známého poměru jasu základních jednotek je potom možné vypočítat jas ostatních základních jednotek 2 mcd .3 Kolorimetrické soustavy Jestliže jsou trojbarvým součinitelům přiřazeny tři souřadnicové směry prostoru (soustava bývá ortogonální což není podmínkou), vytvoří trojrozměrný kolorimetrický prostor.,,