Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 18 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
..13.21) Pro žlutozelenou barvu obr. Poměr výkonů žárovek wattech pro jednotky měření 14173 :,::: BGR . známého poměru jasu základních jednotek je potom možné vypočítat jas ostatních základních jednotek 2 mcd .3 Kolorimetrické soustavy Jestliže jsou trojbarvým součinitelům přiřazeny tři souřadnicové směry prostoru (soustava bývá ortogonální což není podmínkou), vytvoří trojrozměrný kolorimetrický prostor..:,. Vynásobením těchto výkonů hodnotou PSÚ pro příslušnou barvu (obr.,:,. Základní světla kolorimetru na charakteristice PSÚ . 1.Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 18  BBGGRRA . Každá barva vyjádřena vektorem vycházejícím počátku souřadnic.  (1.17) Na obr.12 výsledný jas barvy roven  jednotek81506050594312 ,,.,....18) Některé barvy nelze uvedeným způsobem kolorimetricky vyrovnat, proto musí být některé základních světel přesunuto stranu stínítka, kam dopadá neznámé světlo .20) Výsledný jas barvy dán vztahem  BGR LBLGLRL ... Směr velikost Obr.13), vychází poměr světelných toků tedy jasů základních jednotek měření  06059418010613793298119974141073 ,:,:,:,:,,.22) Pro absolutní hodnotu jasu 2 mcd třeba znát pro daný kolorimetr „jednotkový“ jas plochy v 2 mcd ozářené některým základních světel. 1. Jas výsledné barvy roven součtu jasů jeho jednotlivých složek.4. Rovnice kolorimetrického vyrovnání potom např.  (1.. 1.  (1.:: BGR LLL (1..12 nakresleno kolorimetrické vyrovnání neznámé žlutozelené barvy Trojbarvé součinitele jsou 2R 3G a 50,B kolorimetrickém vyrovnání žlutozelená barva popsána rovnicí  BGRA .,,.. tvar  BBGGRRA XXXX . 1.  BGRA LBLGLRL (1. 1. Při aditivním mísení barev tedy lidské oko vnímá pouze výslednou barvu nerozezná z jakých složek barva skládá.19) Pro kolorimetrické vyrovnání všech spektrálních barev (100 sytost) stejným světelným výkonem jsou trojbarvé součinitele označovány nazývají spektrální trojbarvé členitele. 5032  (1