Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 18 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.19) Pro kolorimetrické vyrovnání všech spektrálních barev (100 sytost) stejným světelným výkonem jsou trojbarvé součinitele označovány nazývají spektrální trojbarvé členitele..Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 18  BBGGRRA .17) Na obr.. Rovnice kolorimetrického vyrovnání potom např.12 nakresleno kolorimetrické vyrovnání neznámé žlutozelené barvy Trojbarvé součinitele jsou 2R 3G a 50,B kolorimetrickém vyrovnání žlutozelená barva popsána rovnicí  BGRA .18) Některé barvy nelze uvedeným způsobem kolorimetricky vyrovnat, proto musí být některé základních světel přesunuto stranu stínítka, kam dopadá neznámé světlo ..,:,.. 1. 1. Směr velikost Obr. Každá barva vyjádřena vektorem vycházejícím počátku souřadnic.20) Výsledný jas barvy dán vztahem  BGR LBLGLRL . 5032  (1.  (1.4. Vynásobením těchto výkonů hodnotou PSÚ pro příslušnou barvu (obr.,,. Poměr výkonů žárovek wattech pro jednotky měření 14173 :,::: BGR .. Při aditivním mísení barev tedy lidské oko vnímá pouze výslednou barvu nerozezná z jakých složek barva skládá. 1..13), vychází poměr světelných toků tedy jasů základních jednotek měření  06059418010613793298119974141073 ,:,:,:,:,,. tvar  BBGGRRA XXXX . 1.12 výsledný jas barvy roven  jednotek81506050594312 ,,.3 Kolorimetrické soustavy Jestliže jsou trojbarvým součinitelům přiřazeny tři souřadnicové směry prostoru (soustava bývá ortogonální což není podmínkou), vytvoří trojrozměrný kolorimetrický prostor..  (1.:: BGR LLL (1.:,. Jas výsledné barvy roven součtu jasů jeho jednotlivých složek. známého poměru jasu základních jednotek je potom možné vypočítat jas ostatních základních jednotek 2 mcd .. 1.  BGRA LBLGLRL (1...13.21) Pro žlutozelenou barvu obr.22) Pro absolutní hodnotu jasu 2 mcd třeba znát pro daný kolorimetr „jednotkový“ jas plochy v 2 mcd ozářené některým základních světel. Základní světla kolorimetru na charakteristice PSÚ .  (1.,