Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
Jas výsledné barvy roven součtu jasů jeho jednotlivých
složek. BGRA LBLGLRL (1.:,. (1.Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
18
BBGGRRA .18)
Některé barvy nelze
uvedeným způsobem
kolorimetricky vyrovnat, proto
musí být některé základních
světel přesunuto stranu stínítka,
kam dopadá neznámé světlo ...,,... (1..
Vynásobením těchto výkonů hodnotou PSÚ pro příslušnou barvu (obr.13), vychází poměr
světelných toků tedy jasů základních jednotek měření
06059418010613793298119974141073 ,:,:,:,:,,.. 1.. Základní světla kolorimetru
na charakteristice PSÚ
.17)
Na obr. 5032 (1.,.13.
Poměr výkonů žárovek wattech pro jednotky měření 14173 :,::: BGR . tvar
BBGGRRA XXXX .22)
Pro absolutní hodnotu jasu 2
mcd třeba znát pro daný kolorimetr „jednotkový“ jas plochy v
2
mcd ozářené některým základních světel.20)
Výsledný jas barvy dán vztahem
BGR LBLGLRL .:: BGR LLL (1. 1. Každá barva vyjádřena vektorem vycházejícím počátku souřadnic.
1.
Rovnice kolorimetrického
vyrovnání potom např.19)
Pro kolorimetrické vyrovnání všech spektrálních barev (100 sytost) stejným
světelným výkonem jsou trojbarvé součinitele označovány nazývají spektrální
trojbarvé členitele..
Při aditivním mísení barev tedy lidské oko vnímá pouze výslednou barvu nerozezná
z jakých složek barva skládá.12 výsledný jas barvy roven
jednotek81506050594312 ,,.21)
Pro žlutozelenou barvu obr. 1. (1.12 nakresleno
kolorimetrické vyrovnání neznámé
žlutozelené barvy Trojbarvé
součinitele jsou 2R 3G a
50,B kolorimetrickém
vyrovnání žlutozelená barva
popsána rovnicí
BGRA .,:,.... 1. známého poměru jasu základních jednotek je
potom možné vypočítat jas ostatních základních jednotek 2
mcd .3 Kolorimetrické soustavy
Jestliže jsou trojbarvým součinitelům přiřazeny tři souřadnicové směry prostoru
(soustava bývá ortogonální což není podmínkou), vytvoří trojrozměrný kolorimetrický
prostor.4. Směr velikost
Obr
