Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
1.2 Mísení barev
Při vytváření nových barev dvou nebo více barev využívá vlastností lidského zraku
a jeho nedokonalosti.
Barevný tón sytost barvy určují druh barvy, tedy její chromatičnost. 1.Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
15
které však nejsou obsaženy spektru slunečního světla.1 Subtraktivní mísení barev
Požadovaná nová barva vzniká postupným filtrováním nežádoucích spektrálních složek
z původního, např. spojnici středu podstavy (bílá barva) bodu obvodu podstavy (nějaká
spektrální barva) jsou barvy různou sytostí.2.
.4. Pro přenos
barevné scény proto nutné pro každý obrazový bod přenést informace jeho barevném tónu,
sytosti jasu nebo jeho jasu chromatičnosti. Přitom barva barvou spektrální (100% sytost) barva bílou barvou
(0% sytost).8b jsou znázorněny barvy stejnou dominantní vlnovou délkou
(tedy stejným barevným tónem), stejným jasem, ale různým spektrálním složením barvy (tedy
s různou sytostí). Vznikají mísením spektrálních barev.
Obr.8a jsou znázorněny barvy různými dominantními vlnovými délkami (tedy různými
barevnými tóny), ale stejným spektrálním složením barvy (tedy stejnou sytostí) se
stejným jasem.
Z fyzikálního hlediska jsou barva barevné světlo popsány měřitelnými fyzikálními
veličinami. popisu používají veličiny: dominantní vlnová
délka [nm jas barvy 2
mcd spektrální složení barvy charakterizované průběhem
spektrální funkce S . 1. 1. Výsledná barva tedy jiné (chudší) spektrální složení.
1. bílého světla. rovině podstavy kužele, kde jas největší) mění
sytost barvy. Spektrální barva postupně „ředěna“, středu
podstavy přechází barvu bílou. Existují dva základní způsoby mísení barev: subtraktivní (rozdílový) a
aditivní (součtový). 1.4. Spektrum barev:
a) různou dominantní vlnovou délkou, různým spektrálním složením, různým jasem
Na obr.
Směrem osy kužele plášti (např. obr.8.
Využívají barevné optické filtry, podle potřeby řazené sebou. obr.8c jsou nakresleny barvy stejnou dominantní vlnovou délkou (tedy
stejným barevným tónem), stejným spektrálním složením barvy (tedy stejnou sytostí), ale
s různým jasem. Pokud při měření těchto veličin jsou navíc uvažovány vlastnosti lidského zraku
(PSÚ), jedná veličiny psychofyzikální
