Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
15
které však nejsou obsaženy spektru slunečního světla.8c jsou nakresleny barvy stejnou dominantní vlnovou délkou (tedy
stejným barevným tónem), stejným spektrálním složením barvy (tedy stejnou sytostí), ale
s různým jasem.
Obr. bílého světla. 1. 1.2. Pro přenos
barevné scény proto nutné pro každý obrazový bod přenést informace jeho barevném tónu,
sytosti jasu nebo jeho jasu chromatičnosti.
1.
.1 Subtraktivní mísení barev
Požadovaná nová barva vzniká postupným filtrováním nežádoucích spektrálních složek
z původního, např.
Využívají barevné optické filtry, podle potřeby řazené sebou. popisu používají veličiny: dominantní vlnová
délka [nm jas barvy 2
mcd spektrální složení barvy charakterizované průběhem
spektrální funkce S .8.
Z fyzikálního hlediska jsou barva barevné světlo popsány měřitelnými fyzikálními
veličinami.2 Mísení barev
Při vytváření nových barev dvou nebo více barev využívá vlastností lidského zraku
a jeho nedokonalosti. Výsledná barva tedy jiné (chudší) spektrální složení. 1.4.8b jsou znázorněny barvy stejnou dominantní vlnovou délkou
(tedy stejným barevným tónem), stejným jasem, ale různým spektrálním složením barvy (tedy
s různou sytostí). Pokud při měření těchto veličin jsou navíc uvažovány vlastnosti lidského zraku
(PSÚ), jedná veličiny psychofyzikální. Spektrální barva postupně „ředěna“, středu
podstavy přechází barvu bílou. obr. Spektrum barev:
a) různou dominantní vlnovou délkou, různým spektrálním složením, různým jasem
Na obr.8a jsou znázorněny barvy různými dominantními vlnovými délkami (tedy různými
barevnými tóny), ale stejným spektrálním složením barvy (tedy stejnou sytostí) se
stejným jasem.4. rovině podstavy kužele, kde jas největší) mění
sytost barvy. Existují dva základní způsoby mísení barev: subtraktivní (rozdílový) a
aditivní (součtový). Vznikají mísením spektrálních barev. Přitom barva barvou spektrální (100% sytost) barva bílou barvou
(0% sytost).
Směrem osy kužele plášti (např. spojnici středu podstavy (bílá barva) bodu obvodu podstavy (nějaká
spektrální barva) jsou barvy různou sytostí.
Barevný tón sytost barvy určují druh barvy, tedy její chromatičnost. 1.
1. obr
