Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 15 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 15 které však nejsou obsaženy spektru slunečního světla. Obr. Vznikají mísením spektrálních barev. rovině podstavy kužele, kde jas největší) mění sytost barvy.8b jsou znázorněny barvy stejnou dominantní vlnovou délkou (tedy stejným barevným tónem), stejným jasem, ale různým spektrálním složením barvy (tedy s různou sytostí). 1. bílého světla. . 1.8a jsou znázorněny barvy různými dominantními vlnovými délkami (tedy různými barevnými tóny), ale stejným spektrálním složením barvy (tedy stejnou sytostí) se stejným jasem. obr. Barevný tón sytost barvy určují druh barvy, tedy její chromatičnost. Pro přenos barevné scény proto nutné pro každý obrazový bod přenést informace jeho barevném tónu, sytosti jasu nebo jeho jasu chromatičnosti.4. Využívají barevné optické filtry, podle potřeby řazené sebou. spojnici středu podstavy (bílá barva) bodu obvodu podstavy (nějaká spektrální barva) jsou barvy různou sytostí. 1.2 Mísení barev Při vytváření nových barev dvou nebo více barev využívá vlastností lidského zraku a jeho nedokonalosti. Pokud při měření těchto veličin jsou navíc uvažovány vlastnosti lidského zraku (PSÚ), jedná veličiny psychofyzikální. Z fyzikálního hlediska jsou barva barevné světlo popsány měřitelnými fyzikálními veličinami. Přitom barva barvou spektrální (100% sytost) barva bílou barvou (0% sytost). 1. 1. Spektrum barev: a) různou dominantní vlnovou délkou, různým spektrálním složením, různým jasem Na obr.8c jsou nakresleny barvy stejnou dominantní vlnovou délkou (tedy stejným barevným tónem), stejným spektrálním složením barvy (tedy stejnou sytostí), ale s různým jasem.4.2. Výsledná barva tedy jiné (chudší) spektrální složení. popisu používají veličiny: dominantní vlnová délka [nm jas barvy 2 mcd spektrální složení barvy charakterizované průběhem spektrální funkce S .1 Subtraktivní mísení barev Požadovaná nová barva vzniká postupným filtrováním nežádoucích spektrálních složek z původního, např. 1. Existují dva základní způsoby mísení barev: subtraktivní (rozdílový) a aditivní (součtový). obr. Spektrální barva postupně „ředěna“, středu podstavy přechází barvu bílou. Směrem osy kužele plášti (např.8