Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
Anodovou baterií, kterou zapojíme záporným pó
lem katodě, vytvoříme baňce elektrické pole.
Na tomto spočívá ventilový účinek diody, jehož užíváme při
usměrňování proudu. Jím uvedou
se elektrony pohyb, katoda může vysílali nové elektrony
a tak vznikne trvalý proud mezi katodou anodou. podstatě musíme
předpokládati, plyn vždy obsahuje nějaký iont případě
elektron, který elektrickým polem získá rychlost může roz
biti další molekuly, jež přijdou cesty. Výměnou
pólů baterie změní směr pole, čímž zabráníme emisi elek
tronů lampou neprochází žádný proud. zv. témže principu jsou zaří
zeny zobrazovací trubice, nichž elektrony velikou rychlostí
se pohybující způsobují fluorescenci vhodně upraveného stí
nítka. Vkládáme proto baňky ještě druhou elektrodu,
t. Tím však nejsou všechny
možnosti elektronek vyčerpány.
b samostatné.mrak, který svým záporným nábojem zabránil další emisi
elektronů.
Ač tyto úkazy jsou dávno známé, přece složité pochody pro
vázející známe dnes jen hrubých rysech. Této okolnosti využito ne
. Třetí elektroda, umístěná mezi anodou
a katodou (mřížka), dává možnost ovládati proud elektronů
a této tak zvané triodě máme dnes již nenahraditelné relais,
které pracuje zcela bez setrvačnosti.
Některé úkazy (blesk, oblouk, elektrické lampy, neonové re
klamy) dokazují, plyn vodivý bez vnějších prostředků,
že tedy všech okolností jsou něm nějaké částečky vodivé. Další odstavce podají důkazy
o všestrannosti tohoto zařízení. Tyto umožnily konstrukci moderních oscilografů, ra
diových televisních přijímačů. Užijeme-li trubice, níž zře
díme plyn, stačí vzniku výboje nižší napětí, některých
případech jen napětí elektrovodné sítě, protože ionty mohou
snáze získati velké rychlosti. tomu ovšem
potřebuje značnou energii proto těmito zjevy setkáváme
při vysokých napětích (blesk). anodu
