Od poslední války uplynula již doba dvou let. Během této svět byl informován o úloze, kterou hrál radar ve válce. Technické knihy jsou řídké a proto jsem se rozhodl podobnou napsati. Zdrojem pro tuto knihu byly hlavně zkušenosti, které jsem načerpal se svým přítelem Josefem Svobodou a vlastní zkušenosti.
technické praxi podnes mají veliký význam akumulátory,
které jsou články sekundárními.
Umístíme tedy vzduchoprázdně baňky wolframový drá
tek (nyní opatřený povlakem oxydů některých kovů thorium,
barium pod. Tu
to okolnost vykládáme ionisací vzduchu. Jednu možnost
dává emisse elektronů rozžhaveným kovem, něhož vystupují
elektrony podobně jako páry kapaliny. tedy podobný úkaz jako vedení kapalinách. Pro nás větší význam okolnost, prostor vzdu-
choprázdný může vésti elektřinu. Jsou to: akumulátory olověné
(ems.
Vedení elektřiny plynech vakuu. Vedení zprostřed
kují elektrony, které získáváme vnějšími vlivy.
Ozáříme-li vzduch paprsky roentgenovými, nebo radioaktiv
ními, stává vodivým tak dlouho, dokud záření působí. Zde nemohou vedení zú
častnili ionty, poněvadž vakuu nejsou. praxi setkáváme
s dvojím druhem akumulátorů. Tím, ve
deme nich stejnosměrný proud, vzniknou elektrodách
chemické změny při vybíjení nahromaděná energie che
mická přemění energii elektrickou. Jejich množství je
tím větší, čím vyšší teplota. Obyčejně spojujeme články baterii se
bou; pak dostaneme výsledné napětí násobením napětí jedno
ho článku počtem článků řetězu. těchto musí napřed elek
trická energie nahromadit, což děje nabíjením. Účinkem záření se
dissociují nevodivé molekuly ionty kladně záporně elek
trické, které elektrickém poli uvedou pohyb příslušné
elektrodě.
a) nesamostatné.
Podrobnější rozbor obou zjevů nehodí rámce tohoto
úvodu. V), nebo akumulátory železoniklové (Edisonovy,
ems. 1,3 V). Proudem ohřeje kolem něho vznikne elektronový
.) jeho konce připojíme pólům žhavící bate
rie
