Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Podle toho jest jednotkové soustavě absolutní jednotkou síly
síla, kterou hmotě udělí zrychlení •s~2.
Poněvadž 103 102 cm, jest
1 s-2 103 *102 s-2 1G5 s~2 105 dynů.
Váha hmoty tedy síla takto definovaná není hodnota
stálá, nýbrž závisí velikosti zemského zrychlení místě vážení
podle vztahu
síla (váha) •g. tehdy, když jed
notkou síly síla, kterou jednotkové hmotě udělí jednotkové
zrychlení.
V jednotkové soustavě Giorgiově jednotkou síly síla, kterou
se hmotě udělí zrychlení •s-2. Tato jednotka
se nazývá dyn její rozměr jest:
(F) (m) •(a) •cm *s-2.
Za jednotku síly technické jednotkové soustavě zvolila váha
hmoty kg.
, jednotkové soustavě absolutní jednotkové soustavě Gior-
giově síla veličinou odvozenou již uvedeného íysikálního zákona
F •a
a tak, aby konstanta byla rovna jedné.
Vztah mezi silou vyjádřenou dynech cgs jednotkové soustavě
a technické jednotkové soustavě pro zemské zrychlení
g 981 s-2 podle vzorce •a:
Váha hmoty hmotě 1000 •zemské zrychlení 981 s~2 =
— 1000 981 s“2 981 000 dynů 0,981 Megady
nů 9,81 N.
Jednotka IQ6 krát větší nazývá Megadyn.
Ve střední Evropě ¿rychlení tíže zemské asi 981 s~2.
Váha hmoty 981 dynů. Tato jednotka nazývá
newton (N) její rozměr je:
(F) •s~2.
Obráceně: kg
1
1 dyn ggj miligram
.8
ď) Síla