Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Poněvadž 103 102 cm, jest
1 s-2 103 *102 s-2 1G5 s~2 105 dynů.
, jednotkové soustavě absolutní jednotkové soustavě Gior-
giově síla veličinou odvozenou již uvedeného íysikálního zákona
F •a
a tak, aby konstanta byla rovna jedné.
V jednotkové soustavě Giorgiově jednotkou síly síla, kterou
se hmotě udělí zrychlení •s-2.
Obráceně: kg
1
1 dyn ggj miligram
.
Ve střední Evropě ¿rychlení tíže zemské asi 981 s~2. tehdy, když jed
notkou síly síla, kterou jednotkové hmotě udělí jednotkové
zrychlení.
Jednotka IQ6 krát větší nazývá Megadyn.
Podle toho jest jednotkové soustavě absolutní jednotkou síly
síla, kterou hmotě udělí zrychlení •s~2.
Vztah mezi silou vyjádřenou dynech cgs jednotkové soustavě
a technické jednotkové soustavě pro zemské zrychlení
g 981 s-2 podle vzorce •a:
Váha hmoty hmotě 1000 •zemské zrychlení 981 s~2 =
— 1000 981 s“2 981 000 dynů 0,981 Megady
nů 9,81 N.8
ď) Síla.
Za jednotku síly technické jednotkové soustavě zvolila váha
hmoty kg. Tato jednotka nazývá
newton (N) její rozměr je:
(F) •s~2. Tato jednotka
se nazývá dyn její rozměr jest:
(F) (m) •(a) •cm *s-2.
Váha hmoty 981 dynů.
Váha hmoty tedy síla takto definovaná není hodnota
stálá, nýbrž závisí velikosti zemského zrychlení místě vážení
podle vztahu
síla (váha) •g