Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
V jednotkové soustavě Giorgiově základní jednotkou ,,hmota
1 kg“ 1000 g. Jsou to:
1 (mikron) 10-6 10~3. Tato jednotka byla nazvána metr (m). základní jed
notku délky zvolila délka, která rovná lOmiliontému dílu zem
ského čtvrtpoledníku.
V jednotkové soustavě technické hmota veličinou odvozenou
z fvsikálního zákona
síla konst.mm,
1 mfi (millimikron) 10~9 10-6 mm,
1 /u/u (mimikron) 10-12 10~9 mm,
1 (Angstrom) 10~10 10~7 mm.
b) Čas. cm3 různé látky stejném místě různou
váhu, tedy různou hmotu.
Základní jednotka délky absolutní jednotkové soustavě:
1 0,01 m. Etalon
mezinárodního metru platinoiridia.
c) ota, (m)
Pod pojmem „hmota“ rozumíme množství látky, jež obsahuje tě
leso. Značí písmenou ,,s“ .
Z odvozených jednotek délky prakticky používají 103 m,
1 1C-1 10-3 zvlášť utvořené jednotky pro mě
ření velmi malých délek.1
hmota zrychlení
.
4 i
F ■a
i .
V jednotkové soustavě absolutní byla jednotku hmoty zvolena
hmota cm3 chemicky čisté vody bez vzduchu plynu, při největší
hustotě (3,98° normálního tlaku 760 Hg. Tato jednotka se
nazývá ,,hmota .
Při měření prostoru vycházíme měření délky. Jeho hmota však
stále stejná dána výrazem
G-f—váha ,
m řoboje místě vazem
g zemske zrychleni j
hmota
Stejný objem př. (t)
Za základní jednotku času byl zvolen 400 díl středního slu
nečního dne nazývá sekunda nebo vteřina.7
á) Prostor. Podle nejnovějších měření je
metr 0,002 kratší, než byl metr ideální, daný jeho definicí. Váha tělesa různém místě povrchu země různá závisí
na velikosti zemského zrychlení místě vážení
