Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
cm3 různé látky stejném místě různou
váhu, tedy různou hmotu. Tato jednotka byla nazvána metr (m). Jsou to:
1 (mikron) 10-6 10~3.
V jednotkové soustavě technické hmota veličinou odvozenou
z fvsikálního zákona
síla konst.
b) Čas.1
hmota zrychlení
. Podle nejnovějších měření je
metr 0,002 kratší, než byl metr ideální, daný jeho definicí. Značí písmenou ,,s“ .mm,
1 mfi (millimikron) 10~9 10-6 mm,
1 /u/u (mimikron) 10-12 10~9 mm,
1 (Angstrom) 10~10 10~7 mm.
V jednotkové soustavě absolutní byla jednotku hmoty zvolena
hmota cm3 chemicky čisté vody bez vzduchu plynu, při největší
hustotě (3,98° normálního tlaku 760 Hg.
Z odvozených jednotek délky prakticky používají 103 m,
1 1C-1 10-3 zvlášť utvořené jednotky pro mě
ření velmi malých délek.7
á) Prostor.
c) ota, (m)
Pod pojmem „hmota“ rozumíme množství látky, jež obsahuje tě
leso. (t)
Za základní jednotku času byl zvolen 400 díl středního slu
nečního dne nazývá sekunda nebo vteřina. Jeho hmota však
stále stejná dána výrazem
G-f—váha ,
m řoboje místě vazem
g zemske zrychleni j
hmota
Stejný objem př. základní jed
notku délky zvolila délka, která rovná lOmiliontému dílu zem
ského čtvrtpoledníku.
Základní jednotka délky absolutní jednotkové soustavě:
1 0,01 m.
4 i
F ■a
i . Etalon
mezinárodního metru platinoiridia. Váha tělesa různém místě povrchu země různá závisí
na velikosti zemského zrychlení místě vážení.
V jednotkové soustavě Giorgiově základní jednotkou ,,hmota
1 kg“ 1000 g.
Při měření prostoru vycházíme měření délky. Tato jednotka se
nazývá ,,hmota
