Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Jsou to:
1 (mikron) 10-6 10~3.
Z odvozených jednotek délky prakticky používají 103 m,
1 1C-1 10-3 zvlášť utvořené jednotky pro mě
ření velmi malých délek. Jeho hmota však
stále stejná dána výrazem
G-f—váha ,
m řoboje místě vazem
g zemske zrychleni j
hmota
Stejný objem př.
V jednotkové soustavě Giorgiově základní jednotkou ,,hmota
1 kg“ 1000 g.
4 i
F ■a
i . Podle nejnovějších měření je
metr 0,002 kratší, než byl metr ideální, daný jeho definicí. cm3 různé látky stejném místě různou
váhu, tedy různou hmotu.mm,
1 mfi (millimikron) 10~9 10-6 mm,
1 /u/u (mimikron) 10-12 10~9 mm,
1 (Angstrom) 10~10 10~7 mm.
Základní jednotka délky absolutní jednotkové soustavě:
1 0,01 m. Tato jednotka se
nazývá ,,hmota .
Při měření prostoru vycházíme měření délky.
V jednotkové soustavě technické hmota veličinou odvozenou
z fvsikálního zákona
síla konst. (t)
Za základní jednotku času byl zvolen 400 díl středního slu
nečního dne nazývá sekunda nebo vteřina. Značí písmenou ,,s“ .
b) Čas. Etalon
mezinárodního metru platinoiridia.
c) ota, (m)
Pod pojmem „hmota“ rozumíme množství látky, jež obsahuje tě
leso.1
hmota zrychlení
. Váha tělesa různém místě povrchu země různá závisí
na velikosti zemského zrychlení místě vážení. základní jed
notku délky zvolila délka, která rovná lOmiliontému dílu zem
ského čtvrtpoledníku.
V jednotkové soustavě absolutní byla jednotku hmoty zvolena
hmota cm3 chemicky čisté vody bez vzduchu plynu, při největší
hustotě (3,98° normálního tlaku 760 Hg.7
á) Prostor. Tato jednotka byla nazvána metr (m)