Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Tato jednotka se
nazývá ,,hmota .
V jednotkové soustavě Giorgiově základní jednotkou ,,hmota
1 kg“ 1000 g.
4 i
F ■a
i .
V jednotkové soustavě absolutní byla jednotku hmoty zvolena
hmota cm3 chemicky čisté vody bez vzduchu plynu, při největší
hustotě (3,98° normálního tlaku 760 Hg. Jeho hmota však
stále stejná dána výrazem
G-f—váha ,
m řoboje místě vazem
g zemske zrychleni j
hmota
Stejný objem př.
Z odvozených jednotek délky prakticky používají 103 m,
1 1C-1 10-3 zvlášť utvořené jednotky pro mě
ření velmi malých délek.
V jednotkové soustavě technické hmota veličinou odvozenou
z fvsikálního zákona
síla konst.mm,
1 mfi (millimikron) 10~9 10-6 mm,
1 /u/u (mimikron) 10-12 10~9 mm,
1 (Angstrom) 10~10 10~7 mm. Značí písmenou ,,s“ .1
hmota zrychlení
. cm3 různé látky stejném místě různou
váhu, tedy různou hmotu. základní jed
notku délky zvolila délka, která rovná lOmiliontému dílu zem
ského čtvrtpoledníku.
Základní jednotka délky absolutní jednotkové soustavě:
1 0,01 m. Etalon
mezinárodního metru platinoiridia. Podle nejnovějších měření je
metr 0,002 kratší, než byl metr ideální, daný jeho definicí. Jsou to:
1 (mikron) 10-6 10~3.
b) Čas. Tato jednotka byla nazvána metr (m). (t)
Za základní jednotku času byl zvolen 400 díl středního slu
nečního dne nazývá sekunda nebo vteřina.7
á) Prostor.
c) ota, (m)
Pod pojmem „hmota“ rozumíme množství látky, jež obsahuje tě
leso.
Při měření prostoru vycházíme měření délky. Váha tělesa různém místě povrchu země různá závisí
na velikosti zemského zrychlení místě vážení
