Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
poli mezi katodou anodou vedvou-
elektrodové elektronce podle obr.
6.
.l= ergů.
poli intensitě dráhu spotřebuje práce
A P.
U‘ 250V ftešení:
Za předpokladu, katody byla rychlost elektronu konci pohybu
u anody jest jeho kinetická energie okamžiku dopadu anodu
. Jak velkou práci musíme vynaložit, aby homogenním elst. Jak velkou práci vykoná el. Mezi anodou katodou, jež pro zjednodušení nahradíme
dvěma rovnoběžnými destičkami, elektrostatické pole ho
mogenní jeho intensita je
Aby elektron náboji 1,6 •10~19 proběhl elst.
A ¡y2 ergů, kde 9,1 10~28 hmota elektronu.
5.Z 107.26
3. Jaké rychlosti dosáhne elektron elst. pole intensitě 3000 V/cm?
Řešení:
U 3000 •15 000 V. . náboj coulomby, když homogenním
elst. poli intensitě 2000 V/cm pohybuje směru silové čáry dráze
Z- cm?
Řešení:
A 2000 •30 240 000 joulů. elst.
Obr. 2. směru silové čáry- vzdálenými
body homog.
4. okamžiku dopadu anodu. Jak velké napětí mezi dvěma.
V daném případě je
v 595 •]/250 9430 km/s. poli intensitě
E 2000 V/cm pohyboval dráze cm, el. náboj směru
odchýleném úhel 45° proti směru pole?
ftešení;
A •Z•Q cos 2000 •15 cos 45° 106 066 joulů. 107.
A
Z rovnosti obou výrazů pro práci je
1 Y
— mv2 •107 odtud rychlost elektronu okamžiku dopadu anodu
Dosadíme-li jejich hodnoty, je
v 595 •105 ]/U cm/s 595 ]lu km/s
