Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
107. poli intensitě
E 2000 V/cm pohyboval dráze cm, el. okamžiku dopadu anodu.
5.
poli intensitě dráhu spotřebuje práce
A P.
6.
Obr.
4.26
3. . elst.
V daném případě je
v 595 •]/250 9430 km/s. Jaké rychlosti dosáhne elektron elst. poli intensitě 2000 V/cm pohybuje směru silové čáry dráze
Z- cm?
Řešení:
A 2000 •30 240 000 joulů. náboj směru
odchýleném úhel 45° proti směru pole?
ftešení;
A •Z•Q cos 2000 •15 cos 45° 106 066 joulů. poli mezi katodou anodou vedvou-
elektrodové elektronce podle obr. pole intensitě 3000 V/cm?
Řešení:
U 3000 •15 000 V.
.Z 107. směru silové čáry- vzdálenými
body homog.
A
Z rovnosti obou výrazů pro práci je
1 Y
— mv2 •107 odtud rychlost elektronu okamžiku dopadu anodu
Dosadíme-li jejich hodnoty, je
v 595 •105 ]/U cm/s 595 ]lu km/s. Jak velkou práci vykoná el.
A ¡y2 ergů, kde 9,1 10~28 hmota elektronu. Jak velkou práci musíme vynaložit, aby homogenním elst.l= ergů. 2.
U‘ 250V ftešení:
Za předpokladu, katody byla rychlost elektronu konci pohybu
u anody jest jeho kinetická energie okamžiku dopadu anodu
. Jak velké napětí mezi dvěma. náboj coulomby, když homogenním
elst. Mezi anodou katodou, jež pro zjednodušení nahradíme
dvěma rovnoběžnými destičkami, elektrostatické pole ho
mogenní jeho intensita je
Aby elektron náboji 1,6 •10~19 proběhl elst
