Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboj coulomby, když homogenním
elst.Z 107. 107.
4.
6. . elst. Jak velkou práci vykoná el.
A
Z rovnosti obou výrazů pro práci je
1 Y
— mv2 •107 odtud rychlost elektronu okamžiku dopadu anodu
Dosadíme-li jejich hodnoty, je
v 595 •105 ]/U cm/s 595 ]lu km/s. Jak velkou práci musíme vynaložit, aby homogenním elst.
U‘ 250V ftešení:
Za předpokladu, katody byla rychlost elektronu konci pohybu
u anody jest jeho kinetická energie okamžiku dopadu anodu
.26
3.
poli intensitě dráhu spotřebuje práce
A P.
5. okamžiku dopadu anodu. pole intensitě 3000 V/cm?
Řešení:
U 3000 •15 000 V. Jaké rychlosti dosáhne elektron elst. Mezi anodou katodou, jež pro zjednodušení nahradíme
dvěma rovnoběžnými destičkami, elektrostatické pole ho
mogenní jeho intensita je
Aby elektron náboji 1,6 •10~19 proběhl elst.
V daném případě je
v 595 •]/250 9430 km/s. 2. směru silové čáry- vzdálenými
body homog.
A ¡y2 ergů, kde 9,1 10~28 hmota elektronu. náboj směru
odchýleném úhel 45° proti směru pole?
ftešení;
A •Z•Q cos 2000 •15 cos 45° 106 066 joulů. poli intensitě 2000 V/cm pohybuje směru silové čáry dráze
Z- cm?
Řešení:
A 2000 •30 240 000 joulů. poli mezi katodou anodou vedvou-
elektrodové elektronce podle obr.
. Jak velké napětí mezi dvěma. poli intensitě
E 2000 V/cm pohyboval dráze cm, el.l= ergů.
Obr
