Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Jak velkou práci musíme vynaložit, aby homogenním elst.Z 107. pole intensitě 3000 V/cm?
Řešení:
U 3000 •15 000 V. 107.
A ¡y2 ergů, kde 9,1 10~28 hmota elektronu. elst. 2. Jak velké napětí mezi dvěma. náboj směru
odchýleném úhel 45° proti směru pole?
ftešení;
A •Z•Q cos 2000 •15 cos 45° 106 066 joulů.
poli intensitě dráhu spotřebuje práce
A P. okamžiku dopadu anodu. .
U‘ 250V ftešení:
Za předpokladu, katody byla rychlost elektronu konci pohybu
u anody jest jeho kinetická energie okamžiku dopadu anodu
. poli intensitě 2000 V/cm pohybuje směru silové čáry dráze
Z- cm?
Řešení:
A 2000 •30 240 000 joulů. Mezi anodou katodou, jež pro zjednodušení nahradíme
dvěma rovnoběžnými destičkami, elektrostatické pole ho
mogenní jeho intensita je
Aby elektron náboji 1,6 •10~19 proběhl elst.
V daném případě je
v 595 •]/250 9430 km/s.l= ergů.
.
5.26
3.
6. Jak velkou práci vykoná el.
4. Jaké rychlosti dosáhne elektron elst. poli intensitě
E 2000 V/cm pohyboval dráze cm, el.
Obr. poli mezi katodou anodou vedvou-
elektrodové elektronce podle obr. směru silové čáry- vzdálenými
body homog. náboj coulomby, když homogenním
elst.
A
Z rovnosti obou výrazů pro práci je
1 Y
— mv2 •107 odtud rychlost elektronu okamžiku dopadu anodu
Dosadíme-li jejich hodnoty, je
v 595 •105 ]/U cm/s 595 ]lu km/s
