Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Bylo smluveno, místě, kde intensita elst.
Všechny silové čáry bodového náboje musí procházeti libo
volnou hladinovou plochou, kterou povrch koule libovolném polo
měru r.
Z rovnice plyne, nahradime-li polo-
r2 ť
měr délkou vztah inezi napětím intensitou elst. Jak velká intensita elst. elst. pole
U l
Napětí mezi dvěma body, které leží dvou hladinových plochách
potenciálu vzdálených stejnorodého mg. Yztaíi mezi napětím intensitou elektrostatického pole.
Q .
V každém bodě této koule intensita takže každým cm2
jejího povrchu prochází silových čar, celým povrchem nr2
O r
cm2) prochází ■■4 nr2 4nQ silových čar.
Z toho vyplývá, náboje vystupuje náboji Q
končí vzduchoprázdnu silových čar. pole V/cm mezi dvěma rovnoběžnými kovo
vými deskami vzdálenými 0,5 0,05 cm, když zapojeno napětí
2000 voltů?
. pole Q/rs,
O
prochází cm2 hladinové plochy silových čar. pole, pole, jehož
intensita každém bodě stejná, dáno součinem intensity E
a vzdálenosti obou bodů.
Rozměr praktické jednotkové soustavě odtud
(U) V
(E) (volt centimetr). Jak velké homog.
2.
5.
v (/) em
Příklady:
{Prostředí vždy vzduchoprázdno. poli intensitě 150 V/cm napětí mezi dvěma
bodj'-, jejichž vzdálenost směru silových čar cm?
Řešení:
U
Ze vztahu —y- je
U 150 900 voitů.)
1
