Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
pole
U l
Napětí mezi dvěma body, které leží dvou hladinových plochách
potenciálu vzdálených stejnorodého mg.
5. poli intensitě 150 V/cm napětí mezi dvěma
bodj'-, jejichž vzdálenost směru silových čar cm?
Řešení:
U
Ze vztahu —y- je
U 150 900 voitů.Bylo smluveno, místě, kde intensita elst.
V každém bodě této koule intensita takže každým cm2
jejího povrchu prochází silových čar, celým povrchem nr2
O r
cm2) prochází ■■4 nr2 4nQ silových čar.
2.
Q . pole, pole, jehož
intensita každém bodě stejná, dáno součinem intensity E
a vzdálenosti obou bodů. pole V/cm mezi dvěma rovnoběžnými kovo
vými deskami vzdálenými 0,5 0,05 cm, když zapojeno napětí
2000 voltů?
. elst. Jak velká intensita elst.
Z rovnice plyne, nahradime-li polo-
r2 ť
měr délkou vztah inezi napětím intensitou elst.
Rozměr praktické jednotkové soustavě odtud
(U) V
(E) (volt centimetr).
v (/) em
Příklady:
{Prostředí vždy vzduchoprázdno. Yztaíi mezi napětím intensitou elektrostatického pole.
Z toho vyplývá, náboje vystupuje náboji Q
končí vzduchoprázdnu silových čar.
Všechny silové čáry bodového náboje musí procházeti libo
volnou hladinovou plochou, kterou povrch koule libovolném polo
měru r.)
1. Jak velké homog. pole Q/rs,
O
prochází cm2 hladinové plochy silových čar
