Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
?-1 ■;- \
Příklady:
1. Jak velká potenciální energie nahromaděna náboji 10“7 cou-
lombů vzdálenosti bodového el. poli el. Chceme-li dosazovat coulombech má-li vycházet A
v joulech, musíme pravou stranu rovnice násobit konstantou
, *ÍO9 •ÍO9 ,
k ------- *1011 rovnice pak zni
A •1011
Q1 •(?2
Vztah pro potenciál napětí platí přímo jen pro jednotky
absolutní. množství coulomby vynaložením práce joulů?
. Jednotka praktická dána výrazem
1 i°ule . el..absolutní elst. Jak velký potenciál elst..
lcoulomb
Vztah mezi jednotkou praktickou absolutní jest:
.
1 volt —t——:— . náboje •10~7 cou-
lombů?
Řešení:
A 1011• •1011• *10~7-' 10.■— -—— abs. jedn.
T
A
Vztah pro potenciál napětí platí přímo pro jednotky abso
lutní elektrostatické, pro jednotky praktické. jednotky,
lcoulom abs.
Nemá zvláštní pojmenování. mn. jednotka potenciálu napětí dána výrazem
e «
(Q) abs. •ÍO2
Rovnice pro potenciální energii platí přímo zase jen pro jednotky
absolutní.~’ •ÍO-2joulů,
r 2
2.
U —;—H -----r~ nazyva volt. elst. . náboje bodě, kterého pře
neslo el. joule 107 ergů .. Pro coulombech voltech musíme pravou stranu
rovnice násobit konstantou •10®•. •10a •1011, takže pak
U •1011 —
