Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt.
Potenciální energie el.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. elst.
Uvolníme-li náboj Q.
Poměr-— závisí jen velikosti el.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.) ■Qt. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
22
.
Body stejného potenciálu elektrostat. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. jednotkách).
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. náboje elst.
Napětí váže vždy dva body. V-0,. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.
Na posunutí el. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. Značí V