Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboje elst. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu.
Uvolníme-li náboj Q. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. jednotkách).
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt.) ■Qt.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
Napětí váže vždy dva body. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.
Potenciální energie el. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.
Body stejného potenciálu elektrostat.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2.
Na posunutí el. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. V-0,. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?. elst. Značí V. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.
22
. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí
