Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Body stejného potenciálu elektrostat.
22
.) ■Qt. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. náboje elst. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2.
Na posunutí el. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. Značí V.
Poměr-— závisí jen velikosti el. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Potenciální energie el.
Napětí váže vždy dva body.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. V-0,. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. elst. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
Uvolníme-li náboj Q. jednotkách). náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt
