Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. jednotkách). elst. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
Body stejného potenciálu elektrostat.
Napětí váže vždy dva body.
Na posunutí el. Značí V.
Uvolníme-li náboj Q.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.) ■Qt. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. náboje elst. V-0,.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
22
.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.
Potenciální energie el. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu
