Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Na posunutí el. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Napětí váže vždy dva body. V-0,. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.) ■Qt. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.
Body stejného potenciálu elektrostat. jednotkách). poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. Značí V.
Uvolníme-li náboj Q.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. náboje elst. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. elst.
Potenciální energie el.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí.
22
