Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
22
. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. náboje elst. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. elst. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. Značí V. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.) ■Qt.
Napětí váže vždy dva body.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.
Uvolníme-li náboj Q. jednotkách). náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. V-0,.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
Potenciální energie el. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.
Na posunutí el.
Body stejného potenciálu elektrostat.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2
