Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. V-0,. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
Uvolníme-li náboj Q. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. jednotkách). poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
Napětí váže vždy dva body.
Potenciální energie el. Značí V.
Na posunutí el.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
22
. elst. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2.
Body stejného potenciálu elektrostat. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. náboje elst.) ■Qt. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země
