Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
Poměr-— závisí jen velikosti el. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu.
Na posunutí el.
Napětí váže vždy dva body.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.
Body stejného potenciálu elektrostat.
22
. Značí V.
Potenciální energie el. elst.) ■Qt.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. jednotkách). Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země. náboje elst.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. V-0,. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí.
Uvolníme-li náboj Q
