Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. jednotkách). náboje elst. elst.
Na posunutí el.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. Značí V. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu.
Potenciální energie el.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.
Napětí váže vždy dva body. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.) ■Qt.
22
. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt.
Uvolníme-li náboj Q.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
Body stejného potenciálu elektrostat. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. V-0,
