Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. elst. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2.
Body stejného potenciálu elektrostat.
Poměr-— závisí jen velikosti el. náboje elst. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. jednotkách). Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země. Značí V.) ■Qt.
Uvolníme-li náboj Q.
22
. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.
Napětí váže vždy dva body. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Potenciální energie el. V-0,.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
Na posunutí el
