Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. jednotkách).) ■Qt. V-0,.
Napětí váže vždy dva body.
22
. elst. náboje elst.
Na posunutí el.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
Body stejného potenciálu elektrostat. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. Značí V.
Poměr-— závisí jen velikosti el. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.
Potenciální energie el. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2.
Uvolníme-li náboj Q