Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. jednotkách).
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. elst.
Na posunutí el.
Uvolníme-li náboj Q.) ■Qt. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. V-0,. Značí V.
Napětí váže vždy dva body. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
22
. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. náboje elst.
Potenciální energie el.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.
Body stejného potenciálu elektrostat
