Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.
Potenciální energie el. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.) ■Qt. náboje elst. elst. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.
Body stejného potenciálu elektrostat. Značí V.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2.
Napětí váže vždy dva body.
Uvolníme-li náboj Q. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Na posunutí el. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. jednotkách).,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. V-0,.
22
. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt
