Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. elst.
22
.
Body stejného potenciálu elektrostat.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2.
Na posunutí el.) ■Qt. V-0,. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Potenciální energie el.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt.
Uvolníme-li náboj Q. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
Napětí váže vždy dva body. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. náboje elst.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. jednotkách). Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. Značí V. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu
