Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. náboje elst.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
Poměr-— závisí jen velikosti el. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Na posunutí el. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.
22
.
Potenciální energie el.
Body stejného potenciálu elektrostat. V-0,. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. Značí V.
Napětí váže vždy dva body. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. elst.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí.
Uvolníme-li náboj Q. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál. jednotkách).) ■Qt. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el
