Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Uvolníme-li náboj Q.
22
. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí.
Body stejného potenciálu elektrostat. elst. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. Značí V.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.) ■Qt.
Poměr-— závisí jen velikosti el. náboje elst.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.
Na posunutí el. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?. V-0,. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.
Potenciální energie el. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. jednotkách). poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.
Napětí váže vždy dva body. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země
