Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
Body stejného potenciálu elektrostat. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu.) ■Qt. Značí V.
Poměr-— závisí jen velikosti el. náboje elst. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.
Napětí váže vždy dva body.
Potenciální energie el.
Na posunutí el. elst. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs. jednotkách). Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el.
22
.
Uvolníme-li náboj Q. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. V-0,. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V
