Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboje elst. elst.
Poměr-— závisí jen velikosti el.
22
. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. V-0,.
Body stejného potenciálu elektrostat. jednotkách).
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. Značí V.
Na posunutí el.
Napětí váže vždy dva body. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
Uvolníme-li náboj Q.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.) ■Qt. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.
Potenciální energie el
