Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. elst. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. V-0,. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?.
Na posunutí el.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.
22
. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna.
Uvolníme-li náboj Q.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.
Potenciální energie el. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
Napětí váže vždy dva body. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2.) ■Qt. náboje elst. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. jednotkách).
Body stejného potenciálu elektrostat.
Poměr-— závisí jen velikosti el. Značí V.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt
