Abychom mohli fysikální veličiny měřit, musila se ustáno viti pro každou její určitá velikost za jednotku. Všechny přírodní úkazy jsou závislé na prostoru, hmotě a času. Proto všechny fysikální veličiny dělíme na veličiny základní, kterými jsou prostor, hmota a čas, a na veličiny odvozené, mezi něž patří všechny ostatní. Jednotka každé veličiny by mohla být ...
22
. poli náboje bodě
0
o potenciálu tedy dána výrazem
A •<?. Prakticky považu
jeme nulový potenciál potenciál země. Bod
nulového potenciálu theoreticky nekonečnu.Práce, kterou musíme vynaložit přenesení el.
Pravou stranu rovnice pro potenciální energii můžeme
považovat součin výrazů Qt. náboje bodu potenciálu bodu po
tenciálu V,, spotřebuje práce
A l-& (V, V. V-0,. Potenciál skalár, neboť stejně
jako práce udán jen velikostí.
Z toho plyne, práce vynaložená přiblížení náboje ne
ztrácí, nýbrž zůstane něm utajena formě potenciální energie.) ■Qt.
ri 1Z
Napětí mezi body projevuje jako snaha elektrického ná
boje Q2vrátit zpět bodu potenciálu V2.
Napětí váže vždy dva body.
Body stejného potenciálu elektrostat. náboje místa
nulové odpudivé síly nekonečna) vzdálenosti el. náboje vzdálenosti r
uvažovaného bodu nazývá potenciál.
Potenciál zmenšuje vzdáleností el.
Na posunutí el.,, bude pohybovat odpudivou silou zpět
do nekonečna. náboje Q,
je dána vzduchoprázdnu výrazem
A abs.
Uvolníme-li náboj Q. jednotkách).
Potenciální energie el. elst. náboje Q1rovnoměrně,
takže mezi dvěma body různých vzdálenostech rozdíl po
tenciálů, čili napětí
U V2. poli vyplňují plochu, které
říkáme hladinová plocha potenciálu. Potenciál váže jen jeden
bod vlastně napětí vzhledem bodu nulovém potenciálu. Značí V. náboje elst.
Poměr-— závisí jen velikosti el
