Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
52). 50. Druhý bod (B)
odpovídá předpokladu, odpor mezi anodou katodou tak velký,
že anodový proud rovná nule.1. Tehdy bude celé napájecí napětí ano
dovým napětím Spojí me-li oba body, dostaneme zátěž onací přímku,
na níž musí ležet pracovní body triody při kterémkoliv mřížkovém napětí.
R UR
Obr. Bod platí
pro kdy obvodem prochází anodový proud, jehož velikost je
určena jen odporem zatěžovacího rezistorů
" ,
Proud vypočítáme bod zaneseme grafu obr. Rozdělení napěli mezi zatčžovací
rezistor anodu triody
UR napětí rezistorů, napětí
na anodě, napětí mřížce
Obr. 5. Bez zapojeného zatěžovacího rezistorů bude
nový pracovní bod ležet průsečíku kolmice procházející bodem C
a anodové charakteristiky pro Anodový proud ledy zvětší
84
.Nakresleme graf /,v f(U).
Například bude-li mřížce napětí UGi (pracovní bod C), rozdělí na
pájecí napětí anodové napětí UAi napětí zátěževacím rezistorů
UKÍ (obr. Bude přímka (obr. 52. uto přímku na
kresleme grafu anodovými charakteristikami (obr. Zatěžovaci charakteristika
' f{V )
Uvažujme, pracujeme mřížkovým napětím UGl bodě nej
prve bez zatěžovacího rezistorů potom zatěžovacím rezistorem. Potom
v obou případech snížíme mřížkové napětí nulu grafu zjistíme, jak
se změnil anodový proud. 51). 52)
