Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Této vlastností využíváme usměrňování střídavého proudu.2.\E lektrony emitované
z katody musí proletět mezi závity mřížky, aby séfaostaly anodě. Chceme-li přesto zvětšit,
musíme zvýšit žhaveni, tím posunout celou oblast nasyceného proudu. Zvyšujeme-li nadále
anodové napětí (tj.Charakteristika obr.
Plochá část charakteristiky odpovídá oblastí nasycení, při níž všech
ny elektrony, které katoda emituje, dosáhnou anody.
Pracovní body anodových charakteristik můžeme přenášet převodních
charakteristik naopak (body obr. Sche
m atická značka triody obr. Mluvíme nasyceném proudu. 47).
Anodové převodní charakteristiky
Anodová charakteristika udává závislost anodového proudu Ana ano
dovém napětí při konstantním mřížkovém napětí UG- Anodové cha
rakteristiky pro různá mřížková napětí jsou pravé části obr. noda odpuzuje emitované elektrony zpět
ke katodě. Čím zápornější
je mřížka vzhledem katodě, tím menší tok elektronů, tedy anodový
proud, neboť záporná mřížka odpuzuje elektrony.
Proud tedy prochází diodou jen tehdy, je-li anoda vzhledem katodě
kladná. mřížkové napětí), mě
níme tím velikost toku elektronů, který proniká anodě. 47. Při kladném mřížkovém napětí sice urychluje tok elek
tronů, tím anodový proud zvětšuje, ale současně výkonově zatěžuje
zdroj mřížkového napětí, neboť část elektronů zachycuje sama mřížka. Těm charakteristikám říkáme převodní. levé
části obrázku jsou závislosti anodového proudu mřížkovém napětí při
konstantním anodovém napětí.
2.
Je-li anoda připojena záporném pólu zdroje katoda kladnému
pólu, proud diodou neprochází.
Zatěžování mřížkového zdroje není zpravidla výhodné, proto kladné
napětí mřížku přikládá jen zcela výjimečně. 47. 46, její matematické vyjádření pro část je
dáno rovnicí (Langmuirův vztah)
/A (15)
což rovnice semikubické paraboly.
Přikládám e-li mezi mřížku katodu napětí (tzv. rio a
T rioda elektronka třemi elektrodam Třetí elektroda, mřížka, je
¡vložena mezi anodu katodu tvar spirály.5.
80
. napětí mezi anodou katodou), anodový proud již
nezvětšuje. Mřížkový proud je
přitom nulový
