Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Přikládám e-li mezi mřížku katodu napětí (tzv. 46, její matematické vyjádření pro část je
dáno rovnicí (Langmuirův vztah)
/A (15)
což rovnice semikubické paraboly. 47. noda odpuzuje emitované elektrony zpět
ke katodě.
80
.
Je-li anoda připojena záporném pólu zdroje katoda kladnému
pólu, proud diodou neprochází. Chceme-li přesto zvětšit,
musíme zvýšit žhaveni, tím posunout celou oblast nasyceného proudu.2. Těm charakteristikám říkáme převodní. mřížkové napětí), mě
níme tím velikost toku elektronů, který proniká anodě.
Zatěžování mřížkového zdroje není zpravidla výhodné, proto kladné
napětí mřížku přikládá jen zcela výjimečně. 47). Při kladném mřížkovém napětí sice urychluje tok elek
tronů, tím anodový proud zvětšuje, ale současně výkonově zatěžuje
zdroj mřížkového napětí, neboť část elektronů zachycuje sama mřížka.
2.Charakteristika obr.\E lektrony emitované
z katody musí proletět mezi závity mřížky, aby séfaostaly anodě.
Pracovní body anodových charakteristik můžeme přenášet převodních
charakteristik naopak (body obr. levé
části obrázku jsou závislosti anodového proudu mřížkovém napětí při
konstantním anodovém napětí. Sche
m atická značka triody obr. Mřížkový proud je
přitom nulový.
Proud tedy prochází diodou jen tehdy, je-li anoda vzhledem katodě
kladná.
Anodové převodní charakteristiky
Anodová charakteristika udává závislost anodového proudu Ana ano
dovém napětí při konstantním mřížkovém napětí UG- Anodové cha
rakteristiky pro různá mřížková napětí jsou pravé části obr. Čím zápornější
je mřížka vzhledem katodě, tím menší tok elektronů, tedy anodový
proud, neboť záporná mřížka odpuzuje elektrony.5. Zvyšujeme-li nadále
anodové napětí (tj. 47. napětí mezi anodou katodou), anodový proud již
nezvětšuje. Mluvíme nasyceném proudu.
Plochá část charakteristiky odpovídá oblastí nasycení, při níž všech
ny elektrony, které katoda emituje, dosáhnou anody. Této vlastností využíváme usměrňování střídavého proudu. rio a
T rioda elektronka třemi elektrodam Třetí elektroda, mřížka, je
¡vložena mezi anodu katodu tvar spirály
