Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Plochá část charakteristiky odpovídá oblastí nasycení, při níž všech
ny elektrony, které katoda emituje, dosáhnou anody. Při kladném mřížkovém napětí sice urychluje tok elek
tronů, tím anodový proud zvětšuje, ale současně výkonově zatěžuje
zdroj mřížkového napětí, neboť část elektronů zachycuje sama mřížka. rio a
T rioda elektronka třemi elektrodam Třetí elektroda, mřížka, je
¡vložena mezi anodu katodu tvar spirály.
Je-li anoda připojena záporném pólu zdroje katoda kladnému
pólu, proud diodou neprochází. Zvyšujeme-li nadále
anodové napětí (tj.
Přikládám e-li mezi mřížku katodu napětí (tzv. levé
části obrázku jsou závislosti anodového proudu mřížkovém napětí při
konstantním anodovém napětí. 47.Charakteristika obr.5.
2. napětí mezi anodou katodou), anodový proud již
nezvětšuje. mřížkové napětí), mě
níme tím velikost toku elektronů, který proniká anodě. Těm charakteristikám říkáme převodní.2. 47).
Anodové převodní charakteristiky
Anodová charakteristika udává závislost anodového proudu Ana ano
dovém napětí při konstantním mřížkovém napětí UG- Anodové cha
rakteristiky pro různá mřížková napětí jsou pravé části obr. 46, její matematické vyjádření pro část je
dáno rovnicí (Langmuirův vztah)
/A (15)
což rovnice semikubické paraboly. noda odpuzuje emitované elektrony zpět
ke katodě.
Proud tedy prochází diodou jen tehdy, je-li anoda vzhledem katodě
kladná. Mřížkový proud je
přitom nulový.\E lektrony emitované
z katody musí proletět mezi závity mřížky, aby séfaostaly anodě.
Zatěžování mřížkového zdroje není zpravidla výhodné, proto kladné
napětí mřížku přikládá jen zcela výjimečně. Čím zápornější
je mřížka vzhledem katodě, tím menší tok elektronů, tedy anodový
proud, neboť záporná mřížka odpuzuje elektrony. Mluvíme nasyceném proudu. Chceme-li přesto zvětšit,
musíme zvýšit žhaveni, tím posunout celou oblast nasyceného proudu.
Pracovní body anodových charakteristik můžeme přenášet převodních
charakteristik naopak (body obr. 47.
80
. Sche
m atická značka triody obr. Této vlastností využíváme usměrňování střídavého proudu
