Základy elektrotechniky II.

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Ladislav Voženílek, František Lstibůrek

Strana 78 z 456

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Anodové převodní charakteristiky Anodová charakteristika udává závislost anodového proudu Ana ano­ dovém napětí při konstantním mřížkovém napětí UG- Anodové cha­ rakteristiky pro různá mřížková napětí jsou pravé části obr. Proud tedy prochází diodou jen tehdy, je-li anoda vzhledem katodě kladná. 47. Pracovní body anodových charakteristik můžeme přenášet převodních charakteristik naopak (body obr.2. Těm charakteristikám říkáme převodní. Mřížkový proud je přitom nulový. napětí mezi anodou katodou), anodový proud již nezvětšuje. Při kladném mřížkovém napětí sice urychluje tok elek­ tronů, tím anodový proud zvětšuje, ale současně výkonově zatěžuje zdroj mřížkového napětí, neboť část elektronů zachycuje sama mřížka. Sche­ m atická značka triody obr. rio a T rioda elektronka třemi elektrodam Třetí elektroda, mřížka, je ¡vložena mezi anodu katodu tvar spirály. noda odpuzuje emitované elektrony zpět ke katodě. levé části obrázku jsou závislosti anodového proudu mřížkovém napětí při konstantním anodovém napětí. Je-li anoda připojena záporném pólu zdroje katoda kladnému pólu, proud diodou neprochází.5. 47). 47. Zatěžování mřížkového zdroje není zpravidla výhodné, proto kladné napětí mřížku přikládá jen zcela výjimečně. Této vlastností využíváme usměrňování střídavého proudu. mřížkové napětí), mě­ níme tím velikost toku elektronů, který proniká anodě. 2.Charakteristika obr. Chceme-li přesto zvětšit, musíme zvýšit žhaveni, tím posunout celou oblast nasyceného proudu. Zvyšujeme-li nadále anodové napětí (tj. Mluvíme nasyceném proudu. Čím zápornější je mřížka vzhledem katodě, tím menší tok elektronů, tedy anodový proud, neboť záporná mřížka odpuzuje elektrony.\E lektrony emitované z katody musí proletět mezi závity mřížky, aby séfaostaly anodě. 80 . Přikládám e-li mezi mřížku katodu napětí (tzv. Plochá část charakteristiky odpovídá oblastí nasycení, při níž všech­ ny elektrony, které katoda emituje, dosáhnou anody. 46, její matematické vyjádření pro část je dáno rovnicí (Langmuirův vztah) /A (15) což rovnice semikubické paraboly