Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Nejprve zapálí doutnavý výboj neónu mezi pomocnou elektrodou 3
a hlavní elektrodou pomocného výboje několik minut, náleži
tém zvýšení tlaku sodíkových par, přenese výboj pomocí zapalovacích
elektrod mezi hlavní elektrody.
Po zhasnutí lze nízkotlakou sodíkovou výbojku ihned zapálit. Zvyšováním tlaku
sodíkových par totiž rozšiřují spektrální čáry dokonce vzniká spojité
spektrum. Některé výbojky dnes vyrábějí bez
pomocné elektrody síti připojují přes rozptylový transformátor, který
zvyšuje napětí při zapálení více než dvojnásobek (obr. 387. ízkotlaká výbojka
a) provedení; hlavni elektrody
3 pom ocná elektroda, hořák,
5 skleněný válec, baňka,
7 zapalovací elektrody;
b) zapojení; rozptylový transform átor,
C kom penzační kondenzátor
O br. 387. ysokotlaká sodíková výbojka
I hořák, trubice, elektrody
Spektrum nízkotlaké sodíkové výbojky čárové, jednobarevné; čáry
jsou oblasti vlnových délek žluté barvy.
Měrný světelný výkon menší než nízkotlakých výbojek, pohybuje
se kolem 100 1
Provedení obr. Hořák trubici hořáku kromě
427
.
Tlak par dosahuje hodnoty 104 Pa, teplota hořáku 1250 °C.
Obr. 386b).
Jakostnější světlo dává vysokotlaká sodíková výbojka.
Měrný světelný výkon nízkotlaké sodíkové výbojky 1501m 1.Hořák skleněném válci který uložen vyčerpané baňce 6. jejím světle mizí barevnost,
všechny barvy kromě žluté jeví jen jako různá šeď.
K výrobě hořáku používá spékaný oxid hlinitý (obyčejné sklo ne
vydrželo tlak, křemenné sklo sodík leptá). 386
