Základy elektrotechniky II.

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Ladislav Voženílek, František Lstibůrek

Strana 41 z 456

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Svorky ne- zakreslují také tehdy, nemůže-li dojít omylu (např. Jeden nich, KM1, za­ kresleno vnitřní spojení. Stroje, přístroje atd. uvedením typu nebo odkazem jiný podklad), lze přístroj zakreslit pouhým ohraničením svorkami označením. V rozváděči jsou krom toho pojistky FU1, FU2, tepelné relé FA4. Rozváděč slouží napájení asynchronního otoru. Spoje mezi stykači tepelným relé jsou pro zřetelné znázornění jejich funkce označeny potenciálně. otor může být reverzován, tj. Vodiče mohou znázorňovat různými způsoby, např. Příklad zapojovacího schém atu obr. smysl jeho otáčení může měnit (srovnej obvo­ dovým schématem pro reverzaci otáček asynchronního otoru obr. Při opakovaném použití téhož přístroje jednom výkrese nebo tam, kde vnitřní zapojení jednoznačně určeno jinak (např. Zakresluji něho všechny svorky (včetně rezervních), které podle předpokladu projektanta budou zapotřebí při provozu nebo při revizích.: a) každý vodič sam ostatnou čarou, b) skupina vodičů, např. Uspořádání svorek kreslí po­ hledu stroj nebo přistroj strany, které jej pozoruje pracovník při připojování vnějších spojů. Zapojovací schéma nekreslí měřítku, takže nemůže sloužit určo­ vání délek vodičů kabelů. Slouží provedení spojů elektrickém zařízení kontrole správnosti jejich zapojení. V rozváděči jsou dva stykače, KM1 KM2. 20). zapojení vnitřních spojů rozváděčů., mezi nimiž kladou spoje. 22). zna­ 43 . Vnější svorky nekreslí pojistek, návěstních žárovek, houkaček podobných přístrojů, kde nepřinesly žádnou přídavnou informaci. 22. spojů může označit druh vo­ diče kabelu. vodiče pod společným obalem (kabely, vo­ diče trubkách), ve'svazcích nebo společných trasách jednou čarou, c) cílovým, popř. brzdových ag­ netů). Zapojovací schéma kreslí tak, aby poloha jednotlivých strojů pří­ strojů jejich svorek spojů výkrese schematicky odpovídala jejich skutečném prostorovém uspořádání. Druhý, KM2, téhož provedení, proto ve schém atu není zakresleno jeho vnitřní spojení, ale pouze označení svorek. směrovým označením místo znázornění čarou (viz popis obr. zakreslují norm alizo­ vanými značkam pro zapojovací schéma. Dříve pro toto schéma používal název on­ tážní schéma. schématu zakreslují stťoje, přístroje, soubory atd.zařízení. Skupiny pojistek mají společné označení