Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
M otorek vyrábí jen pro malé výkony. Účinnost malá při nejvčlším výkonu je
asi otorek vyznačuje tichým chodem pro svůj nepatrný setrvač
302
.4.4. 307. Rotor tvoří tenkostenný dutý váleček
z nemagnetické slitiny hliníku nebo mědi, jehož dutiny zasunuto
neotáčející válcové jádro, složené elektrotechnických plechů (obr.
4. Tyto otorky často mívají dva volné konce hřídele,
takže použitím jednoho volných konců dosáhnem potřebného smyslu
otáčení. Rozběhne ěru sliněni (závitu na
krátko).
Záběrný proud 1,3/N.rotor dostane impuls točení. 307).
Jeho záběrný moment asi l,3AÍN zároveň momentem zvratu. Záběrný moment alespoň 0,25M záběrný
proud podstatně neliší enovitého proudu.
M otorky vyrábějí převážně dvoupólové nebo čtyřpólové jejich
účinnost malá (asi 30%).
O br.10. otorky vyznačují lichým chodem jsou vhod
né pohonu stolních nebo menších stropních ventilátorů, pohyblivých
reklam, počítacích strojů, gram ofonů atd. Smysl otáčení tedy dán polohou stínícího závitu nelze jej změnit
přepojením vinutí. Točivým magnetickým polem indukuji vířivé proudy
do rotoru, který zde představuje rotor nakrátko, vytvořený velkého počtu
vodičů, takže vznikl plášť hladkého válce. Moment zvratu je
alespoň ;V/zv 1,3MN. (sy sté )
Stator složen elektrotechnických plechů jeho vinutí buď jedno
fázové pomocným rozběhovým vinutím, nebo trojfázové, takže ve
statoru budí točivé magnetické pole. Jeho největší výkon při
skluzu přibližně 50%. táčky otorku nelze řídit. k
s hlad kým rotorem
Rotor tedy otáčí vzduchové mezeře mezi pevně uloženým jádrem
a vrtáním statoru
