Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
rin cip zesilováni tran zisto P
Stejné vztahy platí pro tranzistor vrstvam droje jsou ovšem
do obvodu zapojeny obrácené polaritě (obr.
T ranzistor tedy zapojen mezi čtyři svorky. Protože ale proudy
/, /(- jsou Téměř šTějňě'vH kérríílist^kďplalTl
UrIc >
kde napětí zatěžovacím rezistoru
takže z-učíší výkon. Protože však jen tři
elektrody, jsou dvě svorky připojeny jedné elektrodě. brázky jsou
doplněny schem atickým značkam tranzistorů, používaným elektric
kých schém atech.
P, N,
PNP
IP 75.
Vstup dvou svorkách, kterým tranzistoru vstupuje signál, který
v něm být zesílen.
106
. 76a),
se společným emitorem (SE) (obr. 75). Podle toho rozeznávám zapojení
se společnou bází (SB) (obr.
Zapojení používají velmi často, zapojení používá jen
zřídka. Výstupem rozum dvě svorky, kterým zesílený
signál tranzistoru vystupuje. Zapojení tranzisto
ru pojm enováno podle elektrody, která společná vstupním vý
stupním obvodu. 76b),
se společným kolektorem (SK) (obr.obou případech tedy došlo napěťovém zesíleni.
Energie pro zvětšení výkonu dodávána zdroje U<H obvodu ko
lektoru.
Základní zapojeni tranzistorů
N tranzistoru zapojeném obvodu rozeznávám vstup výstup. 76c). Šipky itoru znázorňují průchodu proudu mezi
bází itorem
