1.- Vodní proud a elektrický proud. 2.- Ohmuv zákon 3.- O elektrické ipráci. 4.- Počítadla elektrického proudit. 5.- O elektrickém světle. 6.- Stejnosměrný a střídavý proud. 7.- Transformátory. 8.- Instalace elektrického vedení. 9.- Elektrické stroje. 10.- Elektromotory. 11.- Elektřina
10.37
Otáčející pole bere pak, krátce řečeno, sebou
vše, něm nalézá, tedy zde kotvu čili
rotor. Aby konala strojem
ce, jest třeba jisté jisté i
Cím větší jest síla rychlost, tím větší jest pak
v stroje, říkáme pak, tím více
má „koní“. Síla proudu měří
se napětí pak Čím
větší jest síla napětí proudu, tím větší jest á-
ce tedy jeho. jsou však pro
praktickou potřebu příliš malou jednotkou, proto
se místo kilogrammetrů zavádí jedna
s síla.
Tak jako mechanická výkonnost vypo
čítává, když síla (kilogramy) násobí rychlostí
(metry vteřinu), podobně elektrická výkon
nost vypočítává se, když síla proudu (Ampé
ry) násobí napětím (Volty).
Zde bude místě, zopakovati ještě jednou
stručný výklad měření elektrické energie a
o počítání spotřeby energie tedy věci, pro
praktického uživatele motoru nejdůležitější. Poněvadž Watt jest
.
Elektrický proud, stejnosměrný stří
davý, koná každém elektrickém motoru rov
něž práci, sice práci která zá
visí dvou veličinách: čili e
proudu, proudu.
Pro mechanickou výkonnost vyjdou to
hoto výpočtu kilogrammetry. Pro elektrickou výkonnost vyjdou
pak Voltampery čili Watty. Elektromotory.
Třífásové motory, nemajíce kollektoru, jsou
hejjednoduššími elektrickými motory, nimiž
může zacházeti úplný laik bez obavy, to
nedovedl, nebo motor poškodil. Jsou levné
a samy sobě nepotřebují vůbec obsluhy.
Výkonnost mechanická, jak čtenářům zná
mo, udává parních
strojů, benzinových motorů všude tam, kde
motor koná práci
